Na první pohled drobné kameny, led, voda a listí.
Při delším pohledu však mizí jednotlivosti a zůstává celek – mozaika, ve které má každý prvek své místo.

Tato má fotografie není o zimě ani o materiálu, ale o principu existence.
O tom, že rozmanitost není chaosem, ale řádem, který vzniká přirozeně, bez řízení a bez tlaku.
Každý detail je jiný, a přesto dohromady tvoří harmonii, která se nedá rozložit, aniž by se ztratila její krása.

Obraz zve ke zpomalení a k uvědomění, že i my sami jsme součástí podobné mozaiky – jedineční, a přesto propojení.