V sobotu bylo nádherně a já se vypravila na kopec ke starému kaštanovi jako každý rok, abych si nasbírala pod polštář svůj počet kaštanů a že jich je čím dál větší hromada :-(  Ten kaštan už nerodí jak dřív , tak jsem hrabala v listí, protože se nerada vzdávám v čemkoliv a utkvělá představa, že bez kaštanů umřu mě nutila hrabat dál :-D  No a tak jsem vyhrabošila dva kusy těla toho starého pana kaštana a to bych zas nebyla já, abych v nich něco neviděla. Do anděla možná půjdu u toho druhého, ale pod včerejší náladou kolem knoflů mě prostě napad rasta. A tak jsem si zapálila špeka, hluboce potáhla a za pár chvil jsem byla v blaženém rauši, tančila  po pokoji jako křehká víla Ivenka, zpívala s Evou a Vaškem (nezaměňovat za Václava Fišera, co dělá ty krásné umyvadla a hrnky, ze kterého mi tak chutná kafe)  a víte jak , v takových stavech je vám xmíchu kdecdo včetně jednobuněčných organismů, kde přebujelo ego intelekt a užíváte si vlastní veledůležitosti... NENENE, nevěřte mi nikdy ani slovo, já jsem starej pohádkář a ráda čůrám proti větru.Ostatně moje já najdete v mojí oblíbené https://www.youtube.com/watch?v=G56dtiVFmuY 

Klacek je  obroušen, jak bylo třeba a jak šlo,malován akrylem a nekecám, že (i když se to nezdá) mi dal zabrat. Ty póry,rýhy a pidištětečky.... ale jak říkám, nerada se vzdávám a tak je tu Vlastimil Rastamil s echt matným lakem a šroubkem na špagátek pro ty, kdo rádi někoho věšejí :-)

32 vysoký a 7 - 8 cm hubený :-)