Kámen malovaný akrylem

Lakován

13 x 6 cm 

Nevím, jak vy, ale mě rokokové malíčky fascinují odmala. Spouštěčem této fascinace byla zjevně má příbuzná, která mi dávala permanentní lekce o chování dámy tak vytrvale a nechutně, že jsem měla čím dál menší potřebu tou pravou dámou být a  tak jsem raději zůstala tou levou.Taky proto, že levák jsem a proč si v tom dělat zmatek,že ano :-D  Dodnes s napětím číhám, jestli si každá taková pravá dáma vypíchne malíčkem oko, když usrkává kávičku z pidihrnečku se zlatým uchem anebo jak dlouho bude malíček vztyčený po odložení hrnečku. Pochopitelně jsem potají  tyhle úchopy trénovala, abych nebyla za vidláka, kdybych se octla ve společnosti vipek , které mi jinak většinou nevadí. Bohudík se nepovedlo z několika důvodů .Jednak mám malíček zakřivený díky takové té debilní chorobě, která vám postupně udělá z ruky hrábě a krom toho je ten malíček před okem přecejen rušivý element, když zaostřujete na příslušný objekt. Co se toho leváctví týká, odnedávna jsem na pochybách, kdo vlastně jsem.Pravý levák se prý pozná podle toho, jak založí ruce a když má levý palec nahoře, je nefalšovaný levák,jenže u mě je to naopak. Takže asi  překombinovaný obouruč a čerttovem, hlavně že jsem si některým nevypíchla oko a můžu se oddávat svým malovacím vášním. No a teď si jdu konečně odrhnout tu levačku a udělat kafíčko do hrnku, co má dost velké ucho, aby mi do něj vlezly dva prsty :-D