Jedna ze čtyř mých angorských králiček se jmenuje Sněhurka. Sněhurka si žije již několik spokojených let v prostorném venkovním kotci, na slaměnné podestýlce a voňavém seně. Protože je spokojená, kožíšek jí rychle dorůstá. Aby ji neobtěžoval, když už je dlouhý, aby mohla vesele poskakovat, baštit a pít a aby se nezačal plstit, musím ji ostříhat. Své angorky stříhám nůžkami, jsou na to zvyklé. Někdy si svou kadeřnickou úpravu dokonce vychutnávají tak, že si u toho zdřímnou.

Srst od Sněhurky jsem smíchala s troškou srsti od Šmudly, s červenými a fialovými meriny a červenou a fialovou angelinou - ta dodává lesk a jemný třpyt.