Jedna ze čtyř mých angorských králiček se jmenuje Šmudla. Šmudla si žije již několik spokojených let v prostorném venkovním kotci, na slaměnné podestýlce a voňavém seně. Protože je spokojená, kožíšek jí rychle dorůstá. Aby ji neobtěžoval, když už je dlouhý, aby mohla vesele poskakovat, baštit a pít a aby se nezačal plstit, musím ji ostříhat. Své angorky stříhám nůžkami, jsou na to zvyklé. Někdy si svou kadeřnickou úpravu dokonce vychutnávají tak, že si u toho zdřímnou.

Srst od Šmudlinky jsem smíchala stroškou modrého merina a hedvábí.