Starogermánská runová sada pro věštění a nejen to.

Použito jeřábové dřevo

Runy vypalované v ohni

Ošetřeny slunovratovým a úplňkovým třezalkovým olejem

Jeřáb v keltském stromoskopu

Jeřáb je stromem lidí zrozených ve dnech:

• 1. 4. – 10. 4.
• 3. 10. – 11. 10.

Lidé ve znamení Jeřábu

Typické vlastnosti Jeřábu: vytrvalost, odpovědnost, uzavřenost

Lidé narození ve znamení Jeřábu bývají jemní a subtilní, nebo tak navenek alespoň působí. Jemný a křehký vzhled však často skrývá člověka s velmi pevnou vůlí a vytrvalostí, který se dokáže účinně bránit všem nepřízním osudu. Lidé Jeřábu mívají dobrý vkus a často jsou obdařeni uměleckým nadáním. Navenek působí trochu uzavřeně, neradi bývají středem pozornosti a velké společnosti se obvykle vyhýbají. Nesnášejí drby a pomluvy a proto svým přátelům Jeřábům můžete stoprocentně věřit, že vše, co vědí o vašem soukromí, nikdy nepustí dál.

Protože mají vysoce vyvinutý smysl pro odpovědnost, jsou v zaměstnání lidé Jeřábu ideálními pracovníky. Přestože dokáží jednat naprosto samostatně a při práci uplatňují i fantazii, bývají někdy snadno ovladatelní. Často trpí pocity méněcennosti, o to více si pak zakládají na vlastní důstojnosti. Lidé zrození ve znamení Jeřábu bývají dobrými a spolehlivými přáteli, nikdy toho sice moc nenamluví, ale nikdy vás nenechají „ve štychu“. Zrozenec Jeřábu vás nikdy nezradí a nikdy nepodtrhne. Stává se naopak, že na sebe často přebírá starosti druhých a pro řešení problémů svých přátel zapomíná na sebe. Není však naivní a nenechá se zneužívat.

V lásce se lidé Jeřábu stávají vášnivými milenci, kteří dokáží obětovat všechno právě probíhajícímu vztahu. Jsou vybíraví a nároční, jejich vztah bývá plný dramatických zvratů a často dosti složitý, neboť dokáží dosti rychle měnit sympatie. O věrnosti si u lidí Jeřábu můžete nechat jen zdát. V manželství však většinou projevují smysl pro rodinný život. Díky silně vyvinutému smyslu pro odpovědnost se lidé Jeřábu mnohdy stávají přísnými strážci rodinného rozpočtu a neméně přísnými vychovateli svých dětí.

Jeřáb jako strom

Podle starých keltských bájí se k nám jeřáb dostal ze země skřítků. Je to spíše menší, ne více než 20 metrů vysoký opadavý strom, jež se díky své nenáročnosti stal ozdobou mnoha městských ulic, náměstí i parků. Kůra jeřábu je v mládí leskle šedá, později rozpukaná. Také dřevo je lesklé. Plody jeřábu, krásně červené jeřabiny, jsou důležitou součástí jídelníčku ptáků a drobných savců.

Keltové považovali jeřáb za ochranný strom a všechny jeho části měli za posvátné. Větvičky jeřábu zdobily každý dům, obvykle se zavěšovaly nad dveře, neboť se věřilo, že mají schopnost odrážet zlá kouzla a kletby. Magická síla jeho ochranných schopností je veliká. Při keltském svátku Beltine si mladé dívky splétaly z větviček jeřábu věnec, který nosily na hlavě. Z větviček jeřábu se také dělal jeden z nejobvyklejších lidových amuletů: „sluneční křížek“, což byly dvě zkřížené větvičky svázané nitkou. Nosily se při sobě nebo upevňovaly k oblečení. Jak víme z mnoha pověstí, druidům pak sloužily hůlky z jeřábu, zejména k ochranným kouzlům. Při Lugnasadu se obřadní koláč pekl výhradně na ohni rozdělaném z větví jeřábu.

Jeřabiny jsou považovány za jedovaté, neboť obsahují velké množství kyseliny parasorbinové a jejich požívání ve větším množství může vyvolat žaludeční potíže. Obsahují však spoustu vitaminu C. Po tepelném zpracování jejich škodlivost klesá a proto se leckde dodnes z jeřabin dělá chutná zavařenina. Staří Velšané z jeřabin vyráběli mošt. Z čerstvě utržených květů jeřábu se připravuje čaj (5 minut spařit vodou a osladit medem), který je účinný proti silnému kašli z nachlazení.

Jeřáb působí na lidi, stejně jako prakticky všechny druhy stromů, uklidňujícím a posilujícím dojmem. Pobyt v blízkosti jeřábu a kontakt s ním se doporučuje lidem, kteří mají pocit, že se nedokáží přizpůsobit novým podmínkám nebo se nemohou smířit s nastalou situací.