Jemně rozostřená horská krajina přechází z chladné modři nebe do teplých tónů louky. Mezi skupinkami smrků stojí los – klidný, silný, přirozený. Nepůsobí majestátně okázale, ale tiše sebevědomě.

Kompozice je vyvážená – stromy po stranách vytvářejí rám a los zůstává přirozeným středem pozornosti. Teplý spodní okraj hrnku s tmavší linkou dodává krajině hloubku a pocit pevné země pod nohama.

Glazura jemně stéká a vytváří dojem ranní mlhy nad loukou. Celek působí velmi harmonicky a klidně.

1,7 dcl