...ale nejraději bych ležel. Proč se dovíte, když budete číst dál malé povídání o kamenech.

Když mě přepadne chuť malovat kameny, sbalím ranec a jedu vlakem tam, kde jsou oproti místu bydliště přecejen malovatelnější(hladší) kameny. Když dojdu k řece,soustředím se na výběr tvarů. V některých vidím např. postavičky, v jiných domečky, placáky beru na deštníky a protože nemám moc času do spoje nazpět, beru to,v čem něco vidím a tolik,co na zádech unesu.Tento kámen s andělem jsem hodila do batohu s tím, že z něj bude vysoký barák, jenže mě letos po namalování všech baráků přešla chuť ještě někdy nějaké dělat.. Každou zimu, se mě kdekdo ptá na domky a já vysvětluju, že kameny nedokážu sbírat s letlampou , že budou až na jaře. No a každé jaro mi pak domečky leží, protože tazatelky už o ně zjevně nemají zájem.Tak nevím, možná je ty baráky baví jen v zimě, možná nás lidi víc baví všechno nedostupné :-)  Takže co s tebou, šutráku, když už jsem tě táhla takový kus... a je tu ochranka, co potřebuje opěru (viz fotky), pokud ho někam prostě nepoložíte. Vlhké prostředí jako je např. hlína  v květináči s kytkou nedoporučuju, ale nádoba s pískem, to už by se mu líbilo :-) 

výška 18 cm 

obvod kamene 17 cn 

váží přes půl kila

Malovaný  a lakovaný akrylem