Suvenýr z dovolené u moře

Povídá se, že po boji s divokými vlky a mořskými bestiemi, připlul na jeden ostrov válečník. U vody si všiml malého oltáře a na něm všemožné předměty. Vázy, poháry, květiny, ovoce, na stole toho bylo dost a dost. Místní ženy nosily stále nové a nové.

Když jeho loď narazila na mělké písčité dno a mohl tak konečně vystoupit na pevninu, všimla si ho jedna místní, ihned k němu přiběhla s malou kyticí v náručí a starostlivým výrazem ve tváři. Válečník, dosud ještě od krve mrtvých bestií, s překvapením a nechápavostí vzal kytici do ruky. Pak přiběhly další dvě a taky mu něco daly. Dárky přijmul rád, ne každý den mu někdo něco dal. Pak pokračoval přes palmové stromoví dál, aby se porozhlédl kolem. Dostalo se mu ve vesnici dalších darů, které ho doslova očarovaly, a na nejisté ženy se usmál. Ty jeho výraz s ostychem opětovaly.

Když však jedné noci navštívil pláž, kde byl zmíněný zvláštní stůl, všiml si, že je prázdný. Koukal na prázdný obzor a pod svitem měsíce se nořila veliká mořská vlna. Nebyla to vlna, něco pod vodou stoupalo na hladinu a to něco bylo na pohled masivní. Rázem náš válečník zkřížil zrak s ohromným červem, který byl vyšší, než ten nejvyšší strom, co znal. Sotva se vyhnul jeho ocasu, kterým chtěl muže rozdrtit v písku jedním švihem. Vylekaný se proto ubral zpátky do lesa, aby promyslel svou strategii a z úžasu se oklepal.

V místní chajdě, kde trávil svou noc, našel knihu o místních mýtech. Dočetl se místní zvyk, že aby uklidnili místní nebezpečí, darují mu své bohatství jako oběť. Proto ty dary. Vysvětlil si také, proč sám také dary dnes a denně dostával. Jeho radost z nich zemřela a tepnou mu projel vztek válečníka. Vztek vůči bestii, která nutí ty milé ženy vydávat se ze strachu.

Vyšel ze dveří ven a zas: stojí tam mladá dívka s malým kalíškem z lastury, které vyvrhlo moře a nabízí mu ho. "Ne!", zařval muž, ale když viděl ty velké překvapené oči, nejraději by se plácnul po líci svou železnou rukavicí. "Ne", řekl ještě jednou s klidem a v pokleku, aby byl s ní ve stejné výšce a mohl ji svůj klid válečníka náležitě předat. Pak se dotkl jejího ramene a vydal se na pláž.

Oltář byl opět plný dobrot. Když viděl lidi, jak nosí další a další předměty, vytáhl svůj meč a ustrašené obyvatele vyhnal mezi palmy. Pak zapíchl čepel do písku a vší silou všechny ty dary smetl na zem. Za pasem dosud odpočívající kladivo bylo povoláno do služby a úderem byl rázem stolek ve dvou rozpůlený.

Pak směrem k nekonečnému obzoru vydal mohutný řev. Až se z toho lidé mezi palmami choulili jako děti. Okamžitě se hladina rozstříkla na všechny strany a červ bez váhání zaútočil. Tentokrát však narazil na silné ztělesnění avatara odhodlání a ochrany, který jeho slizké šupinaté dělo ráčil krájet do podoby sushi velkého jako pneumatiky. To byl konec démona, který sužoval místní krajinu.

Od té doby zde byly dárky už jen v duchu lásky a ne strachu. Tento předmět připomíná otázku, zda náš motiv dobra nemá svůj počátek v obavách.

Pyramida je tvořena z epoxidové pryskyřice.

Nenechávejte pyramidu napospas silným vedrům.

Rozměry postavy: 8 x 8 cm

O kamenech:

Sodalit

Encyklopedie povídá, že Sodalit člověku připomíná, aby byl věrný sám sobě a věřil svým vlastním pocitům. Je hezké věřit učebnicím, lidem nebo televizi. Jenže lidí potkáte mnoho, učebnice zastarají a v televizi si vyslechnete informace hodící se účelům cizích. Kámen vás dopomůže přimět k tomu, abyste si užili život z jednoho středu = ze své vlastní knihovničky pravdy. Z pravdy ověřené svými smysly, které žádný vnější zdroj nikdy nezastane.

Dále z knihy doplním, že je to vhodný pomocník pro utnutí závislosti na starých naučených informacích nasbíraných během života, kdy člověku nezbývalo nic než jim věřit. S takto pročištěnou hlavou již nebudeme nalepení na starých zkostnatělých slovních vyjádřeních a neobyčejně se zintenzivní naše osobní prožitky při tvorbě nového.

Důležité je neopomenout také to, že sodalit má tu moc ochránit prostředí před elektromagnetickým smogem. To je ten smog který produkují mikrovlnky, lednice, televizory, trafostanice a signální vysílače. Tyto přístroje jsou známé tím, že poškozují lidskou bytost na nejjemnějších úrovních a přihazují stavební kameny nemocem.

Křišťál

Kniha oslavuje křišťál (nebo křemen) jako nejúčinnější minerál ze všech minerálů. Disponuje potenciálem vyladit všechny čakrové body lidského těla. Jinými slovy působí pozitivně na všechny orgány a postupně je svým jemným laděním navrátí do rovnovážného stavu. S lidským tělem je samozřejmě úzce spjata i lidská mysl, která tímto procesem čištění prochází také. Mysl se obvykle pročistí tak, že se zdroje nerovnováhy v podvědomí přesouvají do vědomí ve formě nepříjemných pocitů, nebo zážitků, na které si náhle "vzpomeneme". V tu chvíli máme příležitost si onu situaci zvědomit, podívat se na ni a přijmout ji, že prostě byla, anebo říct NE, což někomu dělá problém. Tím dáme problému věčné ahoj a sami si oddychneme. Tělo se očistí občas přes bolest, proto nepanikařme a v klidu si sedněme a vše prociťme. Je možné, že jsme nebohé tělo nevědomky honili a namáhali a je proto čas zpomalit.

Díky této desinfekci nežádoucích návyků, které se ze zaníceného nitra odlepí, vznikne prázdný prostor, díky kterému bude člověk schopný intenzivněji prožívat svůj život. Nalezne ty nejjemnější niance pozitivity a negativity situací, jimiž ho jeho okolí neustále provází. Každý si svůj život nějak stavíme dle svého a tak budete díky této příležitosti opravdu vědět, jak ho vybudovat co nejlépe.

Ve zkratce "Co je orgonit?":

Malé zařízení, nebo talisman, které díky kombinaci organické pryskyřice, kovu a drahého minerálu vyvolá efekt, který vede k přeměně dusivě energetického prostředí na prostředí čistě nabitého.

Organická část (v našem případě pryskyřice) přitáhne pomalou nízkofrekvenční energii. Tato energie se následovně od kovových částí (nejčastěji třísek, nebo šponek) odráží a zrychluje. Křišťál energii během tohoto procesu současně "umyje" a ta je posléze vystřelena zpět ven do prostředí.

Dominantou v orgonitu bývá Křišťál. Jiné minerály se k němu doplňují pro "obarvení" vypoušťěné energie