Skákání přes švihadlo - klasika našeho dětství

A jak jsme skákali přes švihadlo? Snožmo, střídáním nohou, po jedné noze, se zkříženými nohama, to všechno lze i pozadu, koníček – střídání nohou s vysoko zdviženými koleny, pak vajíčko – švihadlo je zkřížené před obličejem a dvojšvih. Nejjednodušší hrou bylo, kdo udělá nejvíc přeskoků bez chyby v daném skákacím stylu, nebo se třeba i kombinovalo. Machrovinkou bylo plynulé střídání vajíčka – tedy překříženého švihadla a jeho narovnání.

Hrála se školka v různých variantách – kdy se postupovalo od nejjednodušších skoků, které se dělali desetkrát až po ten nejtěžší, kdy se švihadlo přeskočilo jen jednou. Děti se střídaly v momentě, kdy to někdo zkazil a začínaly tam, kde skončily nebo i od začátku podle domluvy.

Příklad školky – 10 x snožmo, 9 x střídání nohou, 8 x snožmo se zkříženými nohama, 7 x koníček, 6 x po pravé noze, 5 x po levé noze, 4 x snožmo pozadu, 3 x pozadu se střídáním nohou, 2 x vajíčko, 1 x dvojšvih.

Další hrou bylo Štěstí – neštěstí. Jeden si stoupl doprostřed a točil nataženým švihadlem dokola, ostatní stojí v kruhu a přeskakují. Přitom se říká: Štěstí – neštěstí – láska – manželství – nemoc – bohatství. Kdo to na nějaké slovo zkazí, tak se říkalo, že bude šťastný, nemocný atd. Mohlo se hrát i na vypadávání.

Také se mohlo skákat na abecedu. Vybere se skákací styl a domluví oblast slov (kytky, zvířata, města, jídlo, …), která se bude říkat při chybě. Dítě začne skákat a říká abecedu. Na písmeno, na které to zkazí, tak musí říct slovo z dané oblasti (např. na K – kopretina, kohout, Kodaň, kuře na paprice).