Klidný krok.

Měkké světlo podvečera.

Ticho, které dýchá.

Na tomto hrnku kráčí osamělý kůň podél tmavé linie země. V dálce stojí malý domek s červenou střechou a dvojice jemných stromů. Celá scéna působí jako vzpomínka – lehce zastřená, teplá a klidná.

Horní část přechází z chladné modré oblohy do zlatavých tónů pole. Spodní tmavší pás dodává kompozici hloubku a uzemnění. Ucho je laděné do přírodního hnědavého odstínu, který harmonicky navazuje na barvu krajiny i koně.