Liška je zachycená v pohybu – lehká, napjatá, v okamžiku mezi zemí a dopadem. Není tu dramatický lov ani útěk. Spíš soustředění. Přítomnost.

Krajina pod ní je měkká, rozpitá do hnědých a zelených tónů. Stromy stojí klidně, téměř mlčky. Glazura stéká dolů v jemných proudech, jako by vzduch i země byly trochu tekuté.

Celek působí zemitěji, hluboce – barvy jsou teplejší, tmavší, les je hustší. Hrnek má klid, ale zároveň energii v jednom jediném detailu.