Po lese se ozývá Nikóóó..., Veronikóóó...

     To kluci volají Verunku Fojtíkovic, aby si s ní mohli hrát na indiány. Maminka jí z legrace říkává, že se měla narodit jako kluk, protože běhá s prakem po lesích a vrací se špinavá a roztrhaná jako turecká fangle. A hele, tamhle se schovala a společnost jí dělá její jezevčík Oskar. Tak co? Půjdeme si hrát?

     Další originálek, látková panenka na hraní či k dekoraci s dlouhatánskými rezevými vlásky z vlněné příze, opět částečně nový a částečně recyklovaný materiálek. Plněná je umělým rounem a dorostla do výšky 42 cm. Obličejík malovaný akrylem a pastelem.

Oblečená je v jednoduchých šatičkách (některé prvky oblečeníčka záměrně na okrajích nezapraveny a jako ušpiněny :) pastelem), bolerkovém svetříku, botky sundávací - šité + lepená podrážka z korku, na zádech má zelený batůžek a k ruce jezevčíka Oskara šitého z plsti.