Sklářský výtvarník Jaroslav Svoboda (82) přičichl ke sklářskému řemeslu již v raném dětství. Jeho otec pracoval jako brusič skla v Poděbradech a i doma měl malou dílnu. „Když ode mě maminka chtěla mít chvíli klid, posadila mě do škopku a já, s nohama ve vodě, jsem si brousil na sklíčko. To jsem byl malé dítě mezi čtvrtým pátým rokem,“ vzpomíná Jaroslav Svoboda na své začátky, které předurčily jeho životní cestu.

Při volbě budoucího povolání ho ani nic jiného nenapadlo, než vystudovat sklářskou školu v Železném Brodu. A sklářskému umění zůstal věrný po celý život. „Sám se divím, že jsem to vydržel dělat tak dlouho. Je za tím láska k řemeslu, láska k materiálu a neustálé objevování nových možností ve sklářství,“ popisuje Jaroslav Svoboda a dodává: „Když jsem se v 70. roce dostal do Škrdlovic, zcela mě uchvátil kontakt se žhavou sklovinou. Žhavé sklo je pro mě doslova symbol života. Těžko to pochopí někdo, kdo to neviděl na vlastní oči.“

(z článku Martiny Strnadové, vysocina.eu)

..................................................................................................

Hutně tvarovaná váza s jádrem ovinutým vzduchovými bublinami,

sklárna Škrdlovice, autor J. Svoboda

Výška 30 cm, průměr 8 cm, hmotnost 4,5 kg

..................................................................................................