Můj zvyk vozit si odněkud na památku nějaký ten kamínek přerostl v potřebu vzít jeden navíc pro vás. I když většinou nesejde na tom, odkud který pomalovaný kámen je, třeba někomu místem nálezu připomenu , kde byl a minimálně zavzpomíná....

Kdo byl ve Štramberku a šplhal po okolí, dobře ví, jaké jsou tam "prďáky". Jedním z nich je rozhledna na Bílé hoře, kterou jsem zahrnula do seznamu všeho, co musím vidět. Lezu jak slimejš nahoru sama lesem a každou chvíli mám chuť to zabalit. Vztekám se, že si neumím říct dost, když mám dost a to už jen z výstupu na štramberskou trúbu.Zhruba v polovině výstupu mi jede srdce na plné koule a dělá bububu.Sedám na klády, abych nabrala dech a popřemýšlela, jestli mám zapotřebí přijít o život zrovna na tomto místě.Je mi fakt dost zle, ale pořád ve mě zbyl takový ten meresjev,co se nevzdává a najednou mi padly do oka dva kamínky. No ano, jeden je pro mě a druhý je vlastně záchranář! Chytám se naděje, že s ním do cíle vyšplhám živá a tak se i stalo. Na vrcholu kopce uzřím rozhlednu, která mi stojí maximálně za fotku, jako důkaž, že jsem tam byla. Šplhalas na trúbu,trúbo a co z toho, když se neumíš přenést přes strach z výšek, buď pěkně při zemi.. no a jak si tam tak hovím a plácám se po rameni, jak pěkně jsme to s kamenným andělem zmákli, vynořil se z lesa anděl dvě. Byl bělovlasý, krásný a moudrý, ale o tom někdy jindy :-) 

Kdo by se divil ceně za tak malý kamínek, tak vám rovnou doporučuju osobně vyzkoušet.  Sama jsem žasla,že se malování takové miniatury nevleze do minut, ale hodin. 

Kulaťoučký a hladký kamínek tak akorát do kapsy malovaný akrylem.

6 x 6,5 cm