Amygdalé

Na počátku bylo klubko vlny po babičce a věc, kterou jsem světu prezentovala jako šálu - ve skutečnosti zmíněné klubko smotané (byť pomocí jehlic) do vysoce avantgardního agregátu. A pak už jsem přes metry proužkovaných náramků přátelství, záhony háčkových kytiček a stáda zvířátek z korálků vyzkoušela nejrůznější cesty k vytváření nejrůznějších malých, větších a někdy i docela velikých drobností.

Cíle jsem měla vždy dva: potěšit minimálně vlastní oko a netvořit nepoužitelné.

Některé techniky zvládám velmi bídně (tedy defakto nezvládám) - šití provozuji v kvalitě umožňující pouze experimentální realizaci vlastních textilních fantazií, v pletení mám sice od dob svých vlněných počátků velké ambice, často jsem však nucena je poněkud přikrotit.

Ale naopak své počiny s korálky jsem už před několika lety povýšila na variantu dárků pro své přátele. Vánoce jsou bohužel jen jednou v roce a popravdě ne každý ocení šperkovnici s potenciálem přiřadit každému dni v roce speciální kousek.

Ale veřím, že tady se někdo takový najde.