Art et Déco

DOPORUČUJI

Rozčísnete něžně rutinu všedních covidových dnů:)

Přímo zde ...

Krásný den, 

jmenuji se Petra Farkašová ...

... a jsem vášnivou návrhářkou nevšedních dárků a dárkových krabiček na šperky a drobné předměty. 

Pomáhám lidem najít a zabalit ten správný dárek pro druhé, protože věřím, že milovat znamená jednat tak, aby druhý pochopil, že je krásný a jedinečný.

 A takto to u mě všechno před lety začalo:) ...

Muži, ať vás to ani nenapadne s tou destičkou!

Píše se rok 2005. Je pět hodin odpoledne a můj přítel se vrací do našeho pronajatého bytu na Ládví. Nemůžu si nevšimnout, že je neobvykle nervózní. Přebíhá z ložnice do obýváku a zpátky. Něco přitom přenáší, ale není vidět co. Pozoruji tiše jeho počínání.

O hodinu později sedíme na pohovce. Už si nepamatuji, jestli se díváme na televizi, nebo posloucháme rádio. Tyhle okamžiky moje paměť nezachytila, stejně jako to bývá těsně před tím, než člověk prodělá silný šok.

Přítel najednou loví něco z kapsy. V dlani drží krabičku ze zlatnictví a míří s ní přímo ke mně. A je to tady, pomyslím si. Určitě mě chce požádat o ruku. To vysvětluje, proč byl předtím tak nervózní!

Culím se mu celá šťastná do tváře a opatrně otvírám horní kryt, jako bych si ten krásný okamžik chtěla uchovat ve své duši navěky.

Jenže chyba lávky … nic není tak, jak se zdá být na první pohled. Namísto třpytícího se šperku se v krabičce líně válí destička ke stativu. „Co to je?“ ptám se nechápavě jako kdysi na hodině fyziky.

„No, všiml jsem si, že doma fotíš ty své výtvory. Máš to ale rozmazaný! Tak jsem ti chtěl pomoct. Tahle destička se nasadí na ten foťák, co jsem ti dal, a připevní se ke stativu. A máš vystaráno.“

Koukám jako jojo. Happy end se nekoná. Vlastně koná – nebudu to mít rozmazaný. Cítím, jak se mi do slzných kanálků tlačí první přívaly slané vody. Projíždí mnou pocit obrovského zklamání a asi to je na mě hodně znát.

V tom přítel zaloví v kapse ještě jednou. Objeví se další krabička od šperku. Že by komponent k destičce, bez něhož by destička nešla na stativ připnout? Jak hluboko jsem klesla, pomyslím si.

„Vezmeš si mě?“ ptá se rychle. Nevím, jestli nejsem náhodou lapena do sítě skryté kamery nebo něčeho podobného. Bez zvláštního očekávání otevírám druhou – nutno říci – menší krabičku. Tam už na mě ale čeká to, co jsem si přála před chvílí. Nádherný zásnubní prsten …

Píše se rok 2020. Muži, ať Vás ani nenapadne opakovat to s tou destičkou! Varuji Vás. Ano, držte ji v napětí do poslední chvíle, ale nechcete ji přeci ztratit. Nemusí Vás prokouknout hned zkraje. Já vím, však se taky potřebujete nadechnout, získat chvíli času. To, že jí věnujete prsten od Pandory se nemusí dozvědět hned na první pohled z nápisu na taštičce nebo krabičce od šperku, zajisté. Mám pro Vás jiné řešení. Zabalte krabičku i s prstenem do krásného kabátku! 

Inspirujte se zdarma zde v obchůdku >>>