Atelier Lucy

Co vlastně dělám? Tvořím rukama. To je asi ta nejjednodušší definice mé práce. 

Všechno to začalo, když mi bylo 11 let. Bavilo mě tvořit, tak jsem si založila vlastní blog, kam jsem psala návody. Dodneška nechápu, jaktože jsem to zvládala v tak nízkém věku. Dokonce mě sledovalo i pár lidí. Řekla bych tak pět :). Rodiče mi z Německa přivezli polymerovou kostku. To bylo moje první setkání s onou hmotou. Měla jsem tu nevýhodu, že jsem se většinu věcí naučila sama. Neměla jsem ponětí o tak rozrostlé komunitě pracující s polymerem. Chvíli to trvalo, postupně jsem poznávala známé umělce, měla větší přehled v oboru a začala chodit na první kurzy. Když jsem s polymerem pracovala každý den, pomalu jsem se zlepšovala, až přišel čas předávat zkušenosti ostatním. V Plzni, odkud pocházím, jsem vytvořila Polymerovou školičku, kde se nás každý týden scházelo kolem 10 lidí. To byla úplná paráda! Každý týden jsem svojí malou komunitu učila něco nového z polymerového světa. 

Času mi to ale bralo hodně a dále už to úplně nešlo. Přece jenom mi bylo 13 a nějaké volno jsem úplně neznala. Když jsem končila základku, podala jsem přihlášku na střední uměleckou školu. A zvládla jsem to. Udělala jsem talentovky jako první v oboru a teď tu na škole trávím veškerý svůj čas. Doslova. Nicméně jsem si to vybrala a jsem vděčná, že mohu studovat to, co mě zajímá a nemusím trávit odpoledne nad nějakémi rovnicemi a chemickými vzorci. Aktuálně něco tvořím každý den. A pokud vás o mé škole zajímá něco více, všechno jsem sepsala do jednoho článku na blogu.

Co ještě určitě stojí za zmínku, je společná firma, kterou jsme s taťkou založili před dvěma lety. Snažíme se přinášet, inovovat a vyvíjet nové pomůcky, které se využívají právě v polymerovém tvoření. Je to tedy jakási symbióza mezi firmou, obchodem a mými uměleckými činnostmi. Vše se náramně doplňuje, firma má nové zaměstance, díky kterým se vše stíhá rychleji a znáte to.. víc hlav a rukou se vždycky hodí. 

Svůj čas tedy trávím pendlováním mezi mou školou, ateliéry, občas jsem v kanceláři naší firmy a po většinu času pracuji z mého pokoje. Nejsem úplně ten typ dítěte, který by měl po škole volno a šel někam s kamarády. Ve škole často končím po páte hodině odpoledne a pak jedu domů pracovat na projektech, které nám zadali jako domácí úkoly. Stěžuji si na to často, v zimě jedu do školy za tmy a vracím se také tak. V létě trávím krásné dny zavřená v atelieru. Mohu jen doufat, že se za tři roky podívám zpátky a uvidím tam nějaký pokrok a vývoj. Protože to je důvod, proč tuhle školu studuji.

Na mém Fleru si můžete zakoupit mé online návody, šperky.. a moji tvorbu. Děkuji za každého, kdo mě rád podpoří a pomůže mi, posunout se dál. Budu moc ráda, když se někdy setkáme na nějaké akci, nebo na mých kurzech. Svět je malej :).