1. Představ se nám krátce, odkud pocházíš, kde pracuješ?
Pocházím z Bratislavy, z rodiny, která je česko-slovenská už 3 generace. Babička šla na zkušenou, pracovala jako ošetřovatelka u legendárního doktora Švejcara, který zrovna zakládal jednu z prvních dětských nemocnic na Slovensku. Potkala dědu a už zůstala. Moje máma si pak vzala tátu, který se narodil kousek od moravských hranic. Brzy se rozvedli, naštěstí se jim stačila narodit i moje mladší sestra-skorodvojče Darinka. Mezi námi není ani rok a půl. Vyrůstaly jsme u dědy v krejčovské dílně, kde jsem poprvé začala tvořit: nejdřív to byly šatičky a šperčíky na panenky, pak jsem si hodně šila na sebe. Máma učila na vysoké škole technické chemii a přála si, abychom převzaly žezlo. U Darinky se jí to povedlo, mne ale vždycky víc zajímaly kamínky. A tak jsem skončila na základní a ložiskové geologii. Po škole jsem chvilku pracovala jako geoložka, pak jsem se vdala, přišly děti a přesun na moravskou stranu hranice. V geologii jsem samozřejmě chtěla pokračovat, ale vdanou paní se dvěma skorodvojčaty (mezi Vladimírem a Martinem je 17,5 měsíce) nikde nechtěli zaměstnat. Když už se nějaké místo vyskytlo, vždycky dostal přednost muž. Od roku 1993 jsem OSVČ ve vlastní firmě o jednom zaměstnanci a nejnovější výčet mých živností čítá 18 položek.

kousek mojí rodné Bratislavy- korunovační chrám sv. Martina

2. Píšeš, že jsi geoložka, ale věnuješ se hodně historii. Byl to záměr?
Historii hornictví jsem se začala věnovat zejména proto, že umím dobře německy a většina dokumentů o dolech je právě v němčině.

3. Na Fleru ještě nejsi ani rok. Co tě na Fler přivedlo a jak se ti tu líbí?
V Jeseníku jsem společně se syny začala navštěvovat výtvarný obor ZUŠ, kurzy pro dospělé, které vedla moje skvělá lektorka Jana Krhánková. Vydržela jsem 15 let, přičemž jsem přičichla ke grafice, textilním technikám, malbě a zejména ke keramice. Tu dodnes miluji, nemám však pec, kde bych ji mohla vypalovat.  Jana s kurzy přestala kvůli nedostatku času, ale mně se nechtělo končit s tvorbou. Během několika dalších let jsem se prokousala k drátkům (základům techniky jsem se naučila na internetových stránkách).

Můj keramický žebravý mnich Vládíček (údajně je podobný manželovu bratranci stejného jména).

4. Ukaž nám foto prvního výrobku a posledního, abychom viděli tvůj vývoj. 

První byl mimo jiné tenhle. Pěkná drzost. Ten přívěsek se prodal, což mě povzbudilo.

5. Kterými technikami sis prošla a které by sis ráda naopak vyzkoušela v budoucnu?
Přihlásila jsem se nejdřív do drátenického kurzu k písničce, ale další moje pokusy uvízly na kleštích neschopných hnout s tvrdším drátkem jako měď. Mezitím jsem se potkala s wirewrappingem a hned jsem věděla, že tohle je to, co opravdu chci dělat- a zejména umět. A následovaly dva kurzy u serenity.

Mlsně pokukuji po ACS, je hodně podobná keramice, s níž mám zkušenosti. Zatím mne limituje poměrně vysoká cena. A chtěla bych si zkusit  tvorbu skutečných šperků, jaké dělá např.  nagua .

6. Kde nejčastěji potkáváš můzy, jak přichází tvá inspirace?
Múzy se rojí všude kolem, přicházejí ke mně i ve snech. Někdy je těžké zabrzdit je a věnovat se práci, která mne živí. Kamarádka mi řekla, že kdybych byla vystudovala uměleckou školu, byla bych dnes za vodou:D

Kralický Sněžník; když žijete na takových místech, není nouze o inspiraci. Vždycky jsem toužila žít v horách.

 7. S čím při tvorbě nejvíce bojuješ?
Nejvíc zápasím s tím, že realizace je na hony vzdálená představě a představa na hony vzdálená nákresu Proto většinou ani nekreslím a tvořím z ruky. Některé věci i desetkrát přemotávám, než se alespoň malinko přiblíží tomu, co to mělo původně být.   

8. Na kterou fázi tvorby a prodeje se těšíš nejvíc a nejmíň?
Nejhezčí fáze je, když se z drátků stává šperk (nebo z hlíny miska, apod.) a výsledek se blíží mým představám.

Docela mne otráví, když se fotka neprokreslí - buď je špatná barva nebo to nevzalo hloubku. Kolikrát mám chuť výrobek na Fler ani nedávat. Naštěstí mi moji chlapi věnovali k Ježíšku Lumix a fleršerif mi vyřadí fotku už jen výjimečně.

9. Co na tvojí tvorbu říká partner, rodina, přátelé, sousedi?
Rodinu vezmu po řadě. Pepa (manžel) mne podporuje. Trochu s výhradami, pokud je třeba věnovat se něčemu "důležitějšímu" např. dokončování zprávy. Přinesl mi organizéry na korálky a kamínky, líbí se mu, co dělám. Když potřebuje dáreček pro kolegyně nebo tetě k 80. narozeninám, přijde za mnou. Dokonce mi dohodil poslední zakázku.

...a sousedi nevědí nic. Jsem dítě velkoměsta a soukromí si střežím.  Takže vědí v podstatě jen to, že na zahradě občas grilujeme a že máme hodně koček.
  
10. Ukážeš nám prosím své pracovní místo či dílnu?
Moje dílna je všude po bytě. Občas i na cestách. V ložnici mám šicí stroj, byl vystěhován z kuchyně kvůli sbírce minerálů a artefaktů. Tu jsme dali dohromady v čase, kdy zemřel ředitel muzea a archeolog Zdeněk Brachtl. Když na ni manžel sehnal skříň, stěhovala se moje dílna o patro výš. Polovinu sekretáře, kde měl být bar, pro změnu zabírají moje barvy: od obyčejných temper až po vypalovací barvičky na sklo, barvy na hedvábí a nepravé smalty (zase jedna z technik, k níž jsem se ještě nedostala). Starý kredenc je doménou keramiky a různých nástrojů na její tvorbu a zdobení a také skladem starých sádrových forem na medaile pro již zmíněný Klondike. Můj psací stůl je plný drátků a korálků.

Tohle je moje příruční dílnička, kterou si beru na cesty.

 
část mojí křečkárny, kde jsou korálky z minerálů

Stůl raději nefotím, je na něm "tvořivý binec" a dalo by hodně práce udělat z něj něco  pohledného.

Tady občas také tvořím. Deska vpravo je součást zahradního stolu. Leží na menší mramorové desce podložené cihlami, na níž se dobře vyklepává. Když vyklepávám, sundám ji. Nářadí je součást mojí neflerácké tvorby na zahradě. 

 
kousek zahrady

11. Jaká je tvoje oblíbená pracovní pomůcka, nářadí a co naopak nemáš ráda?
Moje oblíbené pomůcky jsou všechny, s nimiž se dá pracovat. Nesnáším levné věci, které hned vezmou za své. Hrozně nerada používám  vteřinové lepidlo a další lepidla a hmoty, které zapatlají ruce. Nepoužívám šablony, předkreslené předlohy a mám problém držet se nějakého návodu. Už proto neumím vyrábět série. 

Velkou výzvou jsou pro mne vlastnoručně vytvářené kameny. Dá to hodně práce a přece jsou na fleru přeřazovány mezi "materiál". Na radu Neriany o tom připravuji blog. Jedna ukázka: vlevo je surováč avanturínu od Minerals, vpravo surováč akvamarínu ze stejného obchůdku po 2 měsících dobrušování.  Podložka je karborundum na broušení nožů. Brousí se namokro pod vodou.

13. Máš nějaký oblíbený rituál při tvoření? Např. oblíbenou hudbu, nebo nápoj, jídlo?
Rituálů při tvorbě není mnoho. Zalezu si do svého televizního křesla, k ruce si dám hrnek kafe nebo čaje, případně misku ovoce, sýr, oříšky... Když mám náladu, pustím si Blackmores Night, Asonanci nebo starý dobrý český folk: ráda mám Nohavicu, Žalmana, Plíhala. Někdy mám raději ticho. Docela často  motám drátky  a zároveň odepisuji na e-maily.

14. Kolik času věnuješ své tvorbě a kolik času bys jí chtěla věnovat? A kolik času prosedíš na fleru?
Je to různé. Když tvořím něco, co mne zajímá, tak k tomu nejraději sednu a  pracuji, dokud nemám hotovo. Záleží také, na čem zrovna dělám. Wire-wrapping má tu výhodu, že se dá dělat prakticky kdekoliv. Dobré jsou například služební cesty; toho času, zbytečně proseděného ve vlaku...Jen zavěšení korálků si raději nechám na doma, aby se mi někde  nenávratně nerozkutálely.  Ale některé techniky vyžadují, abyste si na ně prostě vyčlenili čas. Patří k nim hlína, textilní techniky a co mám informace o ACS, je to stejné, ne-li horší. 

Na Fleru trávím poměrně hodně času. Je to závislost. Kromě šperkového mám materiálový obchůdek, kamínkovou poradnu a jsem i v dalších klubech - například v mém oblíbeném jesenickém. Snažím se stíhat alespoň ty, kde jsem zároveň i správce. Ale když je práce jinde, musí Fler prostě stranou a odsouvám ho do kategorie relaxu.

15. Chtěla by ses tvořením živit?
Živit se tvorbou by mě samozřejmě bavilo. Však na tom také pracuji. V živnostenském listu mám i výrobu bižuterie. Pracuji v rámci svých možností s co nejkvalitnějším materiálem, používám postříbřený měděný  drátek s vyšším obsahem stříbra, kvalitní české sklo, náušnicové háčky české výroby se zdravotním  atestem a samozřejmě i pravé kamínky. Ty dražší si ale šetřím, až vybrousím techniku a začnu tvořit ze stříbra.  Znám také několik kolegů z vysoké školy, kteří se šperkařinou úspěšně živí, např. zde na fleru milishop.

16. Máš i jiné koníčky než tvořivé? Povíš nám o nich něco?
Jistěže mám. Něco z toho souvisí s mou prací: zajímám se o archeologii, starověkou a středověkou historii. Také průvodcuji geologické trasy tady v okolí, píši knížky o  regionu, učím rýžování zlata, občas i jeskyňařím. Kdysi jsem i lezla po skalách. Teď už nemám tu fyzičku a dělám spíš nordwalking. Hodně lyžuji, sjezdovky a běžkařské trasy mám téměř na dohled. Ráda čtu. Sbírám i kamínky, bylinkařím, zajímám se o geopatogénní zóny, mám šest koček - no prostě "bosorka".

17. Když jsme u těch příjemných věcí, jak by sis představovala ideálně strávený den "ideální den"?
Ideální den? V horách na lyžích nebo na túře. Případně u moře: obejít si památky a na závěr se vykoupat.  Na kamínkách. V křesle u kafíčka s drátky v rukou a notebookem na klíně. Na nějaké akci, s lidmi, které mám ráda.

18. Čteš raději knížky nebo se díváš na filmy? Doporučíš nám nějakou knížku/film, kterou jsi třeba v poslední době přečetla?
Televize mi teď nejede, ale dokud  se na ni dalo dívat, díval se manžel a já tvořila. To by musel být pořad, abych ho sledovala! Poslední dobou preferuji spíš DVD. Manžel dostal k narozeninám seriál F. R. Čecha Pra-pra-pra- skvělý relax! Ale raději mám filmy jako Poslední Mohykán, Tanec s vlky, s chutí jsem se podívala i na všechny díly Pána prstenů nebo na Prachetovy Všechny barvy duhy. Hodně čtu - literaturu o archeologii, zejména o starověkých civilizacích a o středověku. Mám přečtené Agricoly Dvanáctero knih o hornictví a hutnictví. Mám ráda i fantasy - Tolkiena, Sapkowského. Povídková strana z Martinova časopisu Pevnost je moje. Ale většinou louskám něco odborného k práci. Odbornou němčinu, přečtu i tištěný kurent. Sem tam si čtu i o marketingu. Kniha, kterou bych doporučila: od Irwinga Stonea Agónia a extáza - o Michelangelovi Buonarottim. Nevím, zda má český překlad.
   
19. Máš nějaké vysněné místo na zemi, kde si myslíš, že by ti bylo dobře? Kde bys chtěla žít, kdybys nežila tady s námi?
Moje vysněné místo? Spíš doba. Od starověkých civilizací až po renesanci.
    
20. Několik krátkých otázek na závěr:
Pivo nebo víno? Jednoznačně víno. Jsem přece děvče z vinařského kraje!
Káva nebo čaj? Káva i čaj. Zelený, ovocný, rooibos, earl grey...
Kino nebo televize? DVD. To je takový kříženec mezi televizí a kinem.
Kuřák nebo nekuřák? Rozhodně nekuřák.
Den nebo noc? Jsem čistokrevná sůva.  V noci se mi dobře pracuje.