Tak už to zas vypuklo!!!
Zhluboka vdechuji tu neopakovatelnou a nezaměnitelnou vůni, zalykám se pocitem absolutního štěstí a svobody… Písek mě šimrá mezi prsty a se sukní si pohrává lehký větřík. Při pohledu na tu obrovskou modrou plochu mě šimrá v břiše a znovu a znovu zažívám onen nepopsatelný „velký“ pocit, kdy nestačím s dechem a moje srdce se tetelí nad tou nádherou… Zřejmě nikdy tenhle pocit nepřestane a zažívám ho vždy, když spatřím MOŘE…
Utřu si pot z čela, odložím zbytek nedopité kávy a vrátím se do reality… 35 °C ve stínu je krapet silná káva :o) O moři si zatím nechám jen zdát a schovám ho pro chvilky klídku.
Zapínám počítač a páchám další blog do sbírky našich tematických měsíčních blogů fimo-šílených dam z klubu U Nemravky.
Užijte si se mnou pokoukání na to, jak vidíme téma moře, prázdnin, cestování…. J
Vaše Nemravka
