matulka.h

Jak už to tak bývá, narodila jsem se svojí mamince v době, kdy sníh pomalu roztává, pupeny zeleně raší a rozkvétají první kvítky. Asi i proto že jsem přišla na svět v tento čas, kdy příroda se probouzí, jsem i já někdy mírně zasněná. A tak jsem tu, zrodila se ze mě dívka ostravského původu.

Zřejmě by jste chtěli vědět, jak mě život donesl k takovému řemeslu? Dítě nebyla jsem hloupé, na slovo trochu skoupé. Sport byl pro mě velké trauma, já neuměla s hokejkami, míčové hry mi nešly, od gymnastiky mé sny sešly. A tak dostala jsem se takhle na zkoušku do kroužku, kde jsem cvičit nemusela, zato rukama dělat měla. Do teď rodičové moji milí ve skříni ještě schovávají mé mladické výtvory. Od té doby měla jsem já jasno, na olympiádě bylo by tuze krásno, ale já budu svá tak trochu tvořivá :-).

V ruce držím tužku, pastel, sem tam nějakou perličku a s úsměvem k sluníčku dělám různé věcičky aby radost lidem přinesly.