Žíkej mi...Lobátko!

Lovu zdal!

Kdo by nevěděl, toto je pozdlav nás, myslivců! Žíkejte mi...Lobátko! Jsem ale úžasnej zajíček, vlastnolučně uháčkovanej Maltininýma tlapkama, za použití lůzných pšízí - najdete na mě (teda klomě klásy, něžnosti, úchvatnosti, loztomilosti a pšedevším sklomnosti), taky tlošku bavlny a aklylu (Maltina mi tvldí, když namítám, že chci být čistě pšílodní, pšece pocházím z pšílody, že aklyl tomu dodá hebkost, ale nevím, ešivá nekecá, asi to půjdu ověžit ke kámošce Sově od Vysoký bolovice), vycpanej jsem dutým vláknem (plej kvůli alelgikům, já nevím, ale ještě jsem nikdy neviděl alelgickýho zajíce, nebo alelgický divoký plase, pšitom vy lidi si žíkáte páni tvolstva a tlpíte takovýma divnýma nemocema...eee, to jsem tlošku odbočil, tak šup k melitu věci, ať mě Maltina zase nespldne). Mám klásnej mysliveckej klobouk, zdobenej plavým pežím (alelgici vyhodí, nebo zcela zlomyslně pšedají nepšíteli alelgikovi) a když mi ten klobouk esteticky naalanžujete (a nenalazíte jako hlnec), tak mi bude děsně slušet. Ten palůžek jsem si zapůjčil od Zdendy Slncovýho od Mechovýho jezílka a musím mu ho vlátit, plej ho bude mít jako věno...já jsem teda v životě neslyšel, že by měl chlap donýst věno, ale faktem je, že co není dnes, může nastat zítla.... Co se týče zblaně - Maltina by si od dětí (opět za účelem focení) mohla půjčit jenom kulomet, jenže ten se ke mně nehodí a já jsem tomu jenom lád. Zblaně nenávidím, všechny ploblémy v životě zvížecím se dají vyžešit vytšíbeným lozhovolem. Škoda jen, že se tím neumí žídit i lidi, bylo by nám všem líp...eeee, kam jsem to zase odbočil, dneska mám kecavou...tááákže, jsem vysokej asi tak čtlnáct centimetlů (měženo bez klobouku) a už se moc těším na novýho kamaláda, ktelýmu ukážu, jak to v lese chodí...