Žíkej mi...Modlásku!

Žíkej mi...Modlásku! Páč jak každej ví, modlá je doblá...tsss, doblá...néééééjlepčííííí....jsem klásně modlej, jako letní obloha...jako obloha pšed bouží....blankytně modlá se stšídá s tisíci odstíny modlé (no, to jsem možná tlošku pšehnal, ale na tom svetlu jich tam je aspoň pět)...hm, jsem na to plávě pšišel - bude ze mně básník...

Několikelo technických dat k mé osobě - jsem vlastnolučně uháčkovanej Maltininýma zlatýma lukama, podle fantazie, žádnej návod nemá (hustýýýýý), použila na mě měkoučkou směs bavlny a aklylu, naplnila mě dutým vláknem (alelgici - tši, dva, jedna, teeeeď - hulááááá), pevně mě sešila a žekla, že půjdu do světa. Udělala mi ještě flajelskou čepici se dvěma bambulema a šálu na zapínání s klásným chlapským knoflíkem, aby mi v tom světě plej nebyla zima (vypadá to, že už jako konečně dolazil mláz i k nám). Vééélkej jsem - asi tak pšesně  15 centimetlů. Mám lád mazlení, hlazení, pusinkování a nemám lád tahání za uši, luce, nohy a bambule. Mimina pozol - obsahuju malé části, sem tam ať se mamka s taťkou kouknou, ešivá mě nelikvidujete.