Elizabeth Barrett byla dcerou podivínského gentlemana s diktátorskými sklony, který ovládal svých deset dospělých dětí a nedovolil jim přátele ani ctitele. Elizabeth byla velmi nadaná - v deseti letech napsala báseň v řečtině - ale křehká a často nemocná. Její choroby se zhoršovaly, takže v dospělosti byla invalidkou, žijící ve svém pokoji a stěží schopnou chůze. Přesto stále psala a publikovala básně. V jedné učinila narážku na báseň mladého básníka Roberta Browninga, a ten jí dopisem poděkoval. Rozpředla se živá korespondence dvou spřízněných duší. Browning naléhal na osobním setkání, plachá Elizabeth se bránila. K setkání došlo, a Browning jí dopisem vyznal lásku. Byl striktně odmítnut a vztah se vrátil do dřívějšího přátelství, které trvalo dva roky. Elizabethin zdravotní stav se však pozoruhodně zlepšoval, přibývalo jí energie, takže po čase dokázala přiznat, že Robertovu lásku opětuje, tajně se za něj provdat a tajně opustit dům i Anglii. Žili ve Florencii, kde se narodil jejich jediný syn. Elizabeth zemřela po patnácti letech manželství, a o Robertovi bylo řečenoi: "když zavřel dveře jejího úmrtního pokoje, zavřel i dveře své duše, a nikdo už neviděl Roberta Browninga - jen skvělý povrch."

Velikost cca 5 cm. Materiál: keramika s krakelovanou glazurou. Dekor je na glazuře vypálený, je tedy naprosto trvanlivý.