Dekorace ze dřeva tisu - do hladka vybroušená a ozdobená čtyřlístkem pro štěstí...

Na poličce či na stole bude krásnou ozdobou vašeho domu...

Rozměry: 55 x 30 x 15 mm.

Ze dřeva tisu (původ: České Budějovice), tudíž ideální na koukání. Přeci jen - tis je jedovatý, a to včetně dřeva. Při pouhém kontaktu dřeva s kůží bych to neviděla tak dramaticky - jak ostatně dokládá jeho časté historické používání na luky, sekyrky, oštěpy, ale i šperky. 

--------------------- 

"Tisové dřevo patří k nejtvrdším a nejtužším z evropských dřev. Čerstvé je nápadně ohebné, proto to bylo oblíbené dřevo lučištníků. Roste velmi pomalu a trvá mnoho a mnoho let, než doroste v dospělý strom, který je pak možné obdivovat ještě za tisíc let... Tis je též strom opředený mnoha pověstmi. Odedávna je považován za dřevinu regenerace a smrti.

Vescoli říká, že původně zaujímal ve stromokruhu tis i místo, které dnes zabírá smrk (od 2. do 11. ledna a od 5. do 14. července). Tehdy ohraničoval spolu s habrem střed letního a zimního slunovratu. Tím stály dva nezničitelné stromy s tvrdým dřevem vpravo a vlevo jako ochrana pro "sladké" ovocné stromy - fíkovník a jabloň, a ty jsou přímými sousedy buku a břízy.

Vescoli říká, že přenechává volbu (zda smrk nebo tis) těm, kdo se narodili mezi 2. a 11. lednem a 5. a 14. červencem. Kdo má pocit, že mu to zapaluje pomaleji, podobá se spíše tisu. Kdo byl již v raném věku nápadný svou "velikostí", inklinuje ke smrku. Kdo se málo stará o názory ostatních lidí, jde ve stopách tisu; kdo umí stát pěkně v řadě, následuje smrk. Kdo žije navenek perfektně konformě a uvnitř tak individualisticky, že k sobě skoro nikoho nepustí, vyjadřuje protiklad, který je nápadný i na tisu. Mnoho lidí narozených v těchto dnech si dlouho není jisto, jestli stojí na správném místě, a proto přecházejí z jednoho povolání, ze známého prostředí, do nového světa. Intenzivněji než ostatní tak prožívají "umírání a vznik"..."

Z knihy O lidech, času a stromech - Keltský stromový kalendář, Michael Vescoli.