Oboustranně opracovaná useň se zdobením raženého ornamentu. Příjemná na dotyk. 

Kůže je opatřená kovovými kroužky, vhodné jako klíčenka. Kroužek  průměr 2 cm a z něj drobnější kroužky. Kůže dlouhá 7cm.

Vytvořeno a vyfoceno pro sváteční soutěž klubu Nestejní na téma Madonky z lesních zákoutí.

A kdeže se nachází madonka z fotky? Tak madonka je doslova upřostřed toho, čemu běžný člověk řekne les, pro někoho i hluboký les. Je kousek od nedalekého pramene, u kterého je také madonka, ale tam je víc stromů, přestože i tam už vyrobili před pár lety paseku. Pravděpodobně by tam na fotku byla příliš tma. Muže samotného překvapilo, že tato madonka je taková pěkná, prostá. Upřímně i mě. Pořád si nejsem jistá jestli ta, co byla původně zde, není u pramene a tady je nová. V každém případě nevíme, kdo jí tam nainstaloval ani vyřezal, ale když jsme sem před víc jak 2 desítkami let přišli a zapustili kořeny, tak ani na jednom místě madonky nebyly. Je to milé a je to i známkou toho, že lidé k prameni chodí, vody si váží a ctí.... a mnohdy v dobách, kdy se vody nedostává ve studních. I naše je to zastávka. Voda je tam zázračně dobrá, pořád. Chutnější snad ani neznám. Jen si říkáváme, že proud je možná trošičku slabší a nebo nemáme to srovnání v našich pamětích. Pamatujeme, že se před lety voda tlačila vedle zpod kořenů i mimo vyvěrající trubku, kterou tam předci vsadili skrz kámen. Dokud tam nebyla, je poznat, že voda tam musela téci dlouho, vymlela si tam místo a tak k vodě se musí sestoupit. Je to parádní ukryté místo kousek bokem od cesty. Tak to pár vzpomínek a zamyšlení. Určitě se dá místo považovat za klidné. Když lidé projedou z vnějšího světa lesem a vykouknou u nás, často říkají, že se ocitli v jiném světě:-)