Motýl je vyroben z pocínované mědi, malován olejovými barvami a  přelakován. Je v životní velikosti,rozpětí křídel má 11cm. Zavěšen na černé kožené kulaté šňůře se zapínáním na karabinku.

Lišaj smrtihlav (Acherontia atropos) je velký a nápadný motýl z čeledi lišajovitých, Při délce předního křídla 45–65 mm je jeden z největších motýlů ČR a Evropy vůbec. Díky kresbě na hrudi, připomínající umrlčí lebku, je bezesporu nejznámějším lišajem.

Vajíčka jsou žlutozelená, hladká. Housenky jsou relativně pestré, mohou se vyskytovat ve třech barevných formách – převládající barvou je buď žlutá, modrozelená nebo hnědá. Po stranách hlavy mají šikmé tmavé pruhy, které pokračují také na bocích článků těla. Hřbet housenky je modročerně kropenatý. Na posledním článku se nachází esovitě prohnutý růžek, který je zrnitý až trnitý.Kukla je rudohnědá a lesklá, asi 6 centimetrů dlouhá.

Oplodněné samičky první generace přilétají do ČR v květnu a červnu, a kladou vajíčka na živné rostliny. V září a říjnu se pak líhnou motýli generace druhé, kteří jsou neplodní a dále se nemnoží. Přes den motýli odpočívají na kmenech stromů, sloupech či budovách, v noci létají. Lišaj smrtihlav je vynikající letec, dosahující rychlosti i více než 50 km/h.Dospělci se živí olizováním mízy stromů a sáním nektaru z květů, dobře zdokumentována je ale také jejich záliba v medu, pro který jsou ochotni zalézat do včelích úlů, kde sosákem nabodávají zavíčkované buňky s medem a sají jejich obsah. 

Z nakladených vajíček se po 10–12 dnech líhnou housenky. Živí se listy lilkovitých rostlin; ve středoevropských podmínkách je to nejčastěji nať brambor, dále pak rajče, kustovnice, rulík a také tabák. Na živných rostlinách se housenky vyskytují jednotlivě. Vývoj housenek trvá v našich podmínkách 40 až 60 dní v období od června do srpna. V konečné fázi vývoje mohou být 12–15 cm dlouhé, a tlusté jako lidský palec. Podobně jako dospělec, také housenka je schopna vydávat varovné zvuky při ohrožení či kontaktu – vrže kusadly.

Před kuklením se housenky zahrabávají do země 15–40 cm hluboko a vytvářejí si prostornou dutinu, ve které se kuklí. Pokud se kukla nevylíhne ještě v létě, ve středoevropských podmínkách zpravidla nepřežije zimu – k přezimování dochází jen ve výjimečně mírných letech.