Náhrdelník jantarový vyvazovaný uzlíky

Představuji vám starý jantarový náhrdelník,vyráběný ručně a s péčí v zemích bývalého Sovětského svazu. Pochází z let meziválečných, a protože ho mám po pratetě, vím, že jí ho daroval sovětský voják, který u ní bydlel za 2. sv. války. Byl to jeho rodinný šperk, který podědil a samozřejmě nenosil.

Kusy jantaru jsou sekané a tromlované, některé poměrně velké, asi 2 cm x 1,6 cm x 1 cm, jsou nepravidelné. Směrem za krk se jantarové segmenty zmenšují, nejmenší je asi 1,2 cm x 1 cm x 0,6 cm. Jantar je většinou barevně jednotný, mléčný, bez zajímavých příměsí, zakalení je patrné, něco v jantaru také, ale není vidět třeba živočich a pod.

Většina kamenů v náhrdelníku je neprůhledná a málo průsvitná, opravdu jde o vzácný a raritní šperk. Nutno podotknout, že na hranách některých kusů jsou droboučké oťuky, což lze vysvětlit používáním, prateta šperk ráda nosila.

Celková délka náhrdelníku je 76 - 77 cm, hmotnost 73 g. Jantarové segmenty jsou tvrdé, hrot ocelové jehly po nich klouže a nezanechá stopu. Zejména ty mléčné jsou nejtvrdší a jsou i nejvzácnější.

Nemá zapínání, převléká se přes hlavu.

Výborný vintage stav, překrásný šperk, osvědčená investice do budoucna, něžné políbení přírodou, a pokud dar, pak opravdu neotřelý, originální a jedině z velké lásky.

Cena je vysoká, cena jantaru je všeobecně vysoká a stále roste, navíc se další růst předpokládá.

Poznámka: náhrdelník je vyprán a přeleštěn. Pokud vám načichne kouřem, nebo se zapráší, jednoduše ho necháte poležet 6 hodin ve vodě se změkčovacím prostředkem (Žabka), pak ošploucháte v mýdlové vodě, dokud pouští špínu, pak osušíte a pak přeleštíte večer u televize na kusu flanelu, fliesu (fleec), či podobném materiálu.

Jantar je mineralizovaná třetihorní pryskyřice, po zahřárí voní borovicí, jehličnany, tvrdý, starý jantar se vůči špičce ocelové jehly chová jako sklo. Jehlou neryjte, jen přiložte špičku a s mírným přítlakem nechte klouzat po povrchu. Oproti sklu je ale pořádně lehčí. Proč má jantarový kus oťuky, když odolí špičce ocelové jehly? Protože je vlastně křehký. Je tvrdý, pevný a na hraně křehký. Ale i tak se jen tak lehce neoťukne, nebojte se nosit jantarové šperky, nerozbijí se.