Keramická kachle o rozměrech 25 x 30 cm zobrazuje dědouška ve společnosti pejska a kočičky, obraz je reliéfní - zvířátka i dědeček vystupují nad povrch. Na zavěšení na dvě dírky, použity glazury - s cracl efektem, dále engoby a kysličníky. Z cyklu "Zapomenutá řemesla".

Pokud objednáte společně s  anerinov nebo I.N. - platíte jedno poštovné.

Jako autor  básnických sbírek Vás zvu k nahlédnutí do knih "Rýmová(ní rvána) ze mě"  a "Taxi (do sed)mého nebe" - dostupné zde na anerin.

Vlastní báseň:

Odkud poutníče?

Jak pramínek pramenité vody
probíhá mi prsty život.
Nádoba mého nitra
děravá jak cedník
a pod ním schody
dolů do kasemat
bolestí, co zítra
narazí na milník.

Nevěrně věrná té tmě,
hluboké jak tíha,
hledám v zrcátkách
šedivých kobek
odlesky slunečního ohně,
kdy přežití stíhá
tělo na lopatkách
v zajetí tužeb.

Nevlídně vlídná jiskřička
naděje zítřka
se vloupá zpět dovnitř
a útkem protkává osnovu
ztracených přání. Placatka,
co ji oběšená smyčka
svírá, chytá tříšť
ledových drcených krystalů.

Zažíhám k varu cesty
zpět z nočních směn úzkostí,
z černobílých fotografií zítřka,
kdy pozřené žiletky
řežou a řežou ze msty,
vykoupeny duše bolestí,
a v dálce se už blýská
v reji duhové baletky.

Ujídám sebe,
čtu z ruky čar,
svatý, co ztratil cestou svatozář
zobyčejněl v člověka.
Opustil nebe,
na hřbetu dar,
začal počítat nový kalendář.
Odkud poutníče? Zdaleka!