Autorský šperk je vyroben z mědi a cínu. Odpočívá na skále z krásného stromatolitu. Patinováno a zavěšeno na černé kulaté kůži se zapínáním na karabinku.

Lochnesská nestvůra (také Lochnesská příšera, zkráceně Lochneska nebo Nessie) je záhadný živočich, který se údajně vyskytuje ve skotském jezeř Loch Ness. Podle hlášení pozorovatelů by měl být živočich 15 - 20 m dlouhý asi s třímetrovým krkem. O jeho výskytu se vedou dlouhodobé spory, stejně jako o přesném druhovém zařazení.  Jisté však je, že jde o jeden z nejčastěji zkoumaných druhů záhadných tvorů. Místní obyvatele tento druh většinou nenazývají jinak než Nessie nebo Ness, popřípadě Niseag.Ve vědeckém světě má jméno vytvořené Sirem Peterem Scottem,  Nessiteras  rhombopteryx, což je název vzešlý z řečtiny a má znamenat Nesský div s ploutvemi tvaru kosočtverce. Sir Peter tohoto tvora pojmenoval proto, aby jej včlenil do britské fauny, čímž mu zajistil ochranu, neboť mytické, nepojmenované a nedefinované zvíře není možno ve Velké Británii chránit zákonem; a zároveň si nechal "otevřená zadní vrátka", neboť z vědeckého hlediska je popis na základě pouhé fotografie ploutve předčasný. Pověsti o životě Ness a jiných vodních živočichů v tomto highlabdském jezeře jsou známé již několik staletí. Vůbec nejstarší dochovaná zmínka pochází ze 6.století z díla o sv.Kolumbovi. Ten měl v roce 565 zachránit jednoho z Piktů, který byl napaden příšerou - a to kdesi u řeky Ness, tedy nikoli u jezera. Patrně nejtěsnější kontakt s živočichem byl ohlášen v roce 1933, když manželé projíždějící autem po pobřeží jezera museli zastavit, protože přes cestu se plazilo tmavé, tlusté tělo a nakonec zmizelo ve vodě. I v dalších letech 20. století byla Lochneska několikrát nafilmována a fotografována, ale žádný získaný dokument není natolik přesvědčivý, aby ho bylo možno uznat za bezesporný důkaz existence živočicha.Od 60. let 20 století byla podniknuta řada pokusů o zachycení stopy živočicha různými fyzikálními přístroji. Žádný z těchto přístrojů však nepřinesl jasný důkaz existence Lochnesky. V roce 2014 byl pořízen satelitní snímek, který znázorňuje jakési plovoucí zvíře s několika ploutvemi a s odhadující délkou 30 metrů. Je to zároveň první nezpochybnitelný důkaz, že něco lochnesského opravdu existuje. Satelitní snímek byl totiž několik měsíců zkoumán, jestli není zmanipulovaný a po všech možných zkouškách byl prohlášen za neupravený.

Stromatolity  jsou vlastně vrstevnaté usazeniny, vzniklé činností sinic nebo baktérií, které měly schopnost fotosyntetické asimilace. Sinice mají modrozelené asimilační barvivo a byly jakožto první organizmy na zemi schopné vyrábět kyslík. Jako vedlejší produkt častokrát i mnoho metrů mocné vrstevnaté vápenaté lavice.
Stromatolity se tedy hlavní měrou podílely na vzniku atmosferického kyslíku a tedy atmosféry jako takové. Vyprodukovaný kyslík, který byl zpočátku obsažen hlavně ve vodě, způsobil chemickou reakci s rozpuštěným železem. Důsledkem této reakce vznikly ložiska železné rudy po celém světě. Stromatolity jsou nejstarší okem rozpoznatelné fosilie. Jejich stáří se datuje do prekambria, číslicemi vyjádřeno 3,5 miliardy let. Každá chronologicky seřazená sbírka, musí těmito vzorky začínat.