Z tatínkovy strany rodu dědíme už po několik generací vlastnost, která se někomu může jevit jako prokletí, jinému jako požehnání, nicméně se tomu nedá ubránit...

...patříme totiž do rodu syslíků, kteří nic nevyhodí, všechno schraňují a desetkrát to obrátí v ruce, než se toho zbaví. A občas se stane, že i něco použijí!       Naštěstí je naším druhovým jménem štědrost. Vidíme-li tedy, že jde něco námi nasysleného použít vlastními či cizími silami, neváháme se rozdělit.                     Ale běda tomu, kdo by nám chtěl sáhnout na naše zásoby a bez využití je vyhodit! Na toho by se snesla smršť nejen slov, ale i námi nashromážděných pokladů! 

Jedním z nich jsou i tato opracovaná dřevěná prkýnka či destičky z mořeného masivního dřeva v kombinaci se stříbrnými kovovými řetízky( někdo tomu říká nerez), které jsou velmi pevné a odolné- unesou i osázený truhlík a nevadí jim   ani celoroční pobyt na dešti- myslím těm řetízkům.

Poličky lze zavěsit na zeď na jeden či dva háčky(viz foto) nebo třeba na trám        a nechat je viset v prostoru. Anebo třeba ještě jinak.