Potkan je vyroben pájením z cínu na měděném základě. Sedí na sokolím oku. Od čumáčku ke kořeni ocasu měří 6cm, je šedě patinován. Zavěšen je na černé kulaté kůži se zapínáním na karabinku.

Potkan obecný (Rattus norvegicus) je velký myšovitý hlodavec rodu Rattus, často zaměňovaný s krysou obecnou(Rattus rattus). Žije převážně v blízkosti lidských sídel. Potkani v různých barevných mutacích, někdy i bezsrstí, se změněnou strukturou srsti nebo se zakrněným ocasem, se chovají jako domácí mazlíčci. Potkan se v přírodě dožívá dvou let, v zajetí 3–4 roky. Potkani jsou čilí hlavně v noci, nejvíce po setmění a před rozedněním. Dobře plavou a šplhají. Jsou velmi ostražití a v nebezpečí dokážou být agresivní. Potkani v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním.Potkan patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v přírodě. Díky přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii potkaních kolonií je schopen přežít i působení důmyslných hubících prostředků. Proto se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydlí, kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití. Samice mívá pářicí období několikrát do měsíce. Březost samice  trvá 21 až 24 dní, v jednom vrhu mívá obvykle 4 až 7 mláďat. Mláďata se rodí holá a slepá, plně osrstěná bývají do 14 dnů, oči otevírají během 14.–16. dne. Do 3 týdnů jsou kojena. Plně samostatná jsou přibližně po měsíci. Pohlavní dospělosti dosahuje od 1,5 do 4 měsíců. Samice odchovává 3 vrhy do roka, ve výborných podmínkách může mít 5 a více vrhů.