Nádherný holandský pastel,formát 840x297 mm, fixováno.Neorámováno, kresleno na skicovací tenký karton.

Zakoupeno přímo od umělce za jeho života rodinným přítelem.

Napsali o něm :
Jaroslav Černý
český Malíř, * 1.06.1904 - Plzeň-Bolevec - 1984 Černošice.
Studia na Akademii výtvarných umění v Praze (1936-38) M. Švabinský, O.
Nejedlý), studijní cesty Rakousko, Italie, Francie (František Kupka) Ve
třicátých letech se natrvalo usadil ve Vráži u Horních Černošic, kde žil až do
své smrti v r. 1984.
Nejoblíbenější náměty svých obrazů nacházel v české krajině. Jejímu zobrazení ve
všech jejích náladách a ročních obdobích věnoval podstatnou část své tvorby.
Inspirovala ho zejména krajina z okolí Černošic, kterou si zamiloval, vracel se
ale i na rodné Plzeňsko, na Ostravsko, Vysočinu. Nezůstával jen u krajinářských
námětů, pozoruhodná je i jeho tvorba figurální a zátiší.
Nestřídal pouze náměty, vystřídal i několik výtvarných technik. Od kolorovaných
kreseb a klasické olejomalby přechází k moderní barevné technice holandského
pastelu, která se stala typickou zejména pro poslední léta jeho tvorby.
Svými obrazy se účastnil mnoha výstav doma i v zahraničí. Mezi nejúspěšnější
patřila putovní výstava "Česká krajina" v Jižní Americe. V Čechách vystavoval se
skupinou Aleš, v letech 1944 - 1961, později až do osmdesátých let spolupracoval
hlavně se Středočeskou galerií a ČFVU. S jeho obrazy se můžeme setkat v Galerii
hl. m. Prahy, v reprezentačních místnostech organizací a zastupitelských úřadů,
v různých státních a soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Během života byl
za svou uměleckou činnost oceněn ministerstvem školství a kultury, dostalo se mu
několika čestných uznání a odměn.
*
Něco o tvorbě Jaroslava Černého
Jaroslav Černý byl spíše tichý, skromný a pracovitý člověk, který nevedl
společenský život. Téměř vším pro něj byla jeho rodina a umění, kterému se
věnoval neúnavně až do své smrti. Za svého života své nejmilejší obrazy
neprodával, obživu mu dostatečně zajišťovala práce na zakázkách. Hlavní poklad
jeho tvorby tedy zůstal v jeho pozůstalosti. V pozůstalosti Jaroslava Černého
zůstalo mnoho obrazů, které jsou dnes naším průvodcem uměleckým hledáním malíře.
Tvorba Jaroslava Černého vycházela čistě z konfrontace citu a předmětu, potřeby
zachytit prožitek krásy prchavého okamžiku, zachytit to nezachytitelné,
nadčasové čím k nám krajina promlouvá. Byl k tomuto hledání a nacházení
vyzbrojen velkým přirozeným talentem. Navázal v tomto na tvorbu našich předních
krajinářů jako byl Antonín Slavíček, Oldřich Blažíček, Otakar Nejedlý, Václav
Rabas a jiní. Tvorba Jaroslava Černého je méně akademická, méně salonní, ale o
to bezprostřednější. Jeho obrazy jsou silné, nabité energií světla a barev a
přitom zároveň citlivé a poetické. Podařilo se mu zachytit dynamický protiklad
síly a citlivosti jaký můžeme zažít při pohledu na krajinu kterou máme rádi,
zvláště pak krajinu našeho dětství či mládí. V umění zachytit emocionální
dynamiku prožitku krajiny na plátně spočívá originalita a hlavní příspěvek
mistrova díla k tradici českého krajinářství.