Pestříka jsem koupila ve starožitnictví. Civěl na mě vyzývavě z temného kouta a vypadal dost bojovně s uvolněnou pružinou, vykukující z potrhaného sedáku. Ale byla to láska na první pohled. Pod nevábným potahem z kdysi zeleného brokátu totiž bilo srdíčko z krásně ohýbané a pevné dřevěné kostry, nožky měl pracně vytvarované a bez jediného červotoče. Taburet tvoří dvě části, které do sebe zapadají pomocí festovního dřevěného trnu.

    Pružiny musely pryč a sedák nově tvoří základ z polyuretanové pěny s vysokou hustotou, která bude zátěži odolávat věky. Pro pohodlí jsem obvod i sedák potáhla čalounickou vatou a polyesterovým rounem. Nožky jsem obrousila, černě nalakovala a znovu přiklížila na tělo taburetky, potažené třemi  druhy látek. Jednak čalounickým gobelínem v pestrých barvách s trojúhelníčky a kostičkami, jednak vínovou tmavší potahovkou a nakonec světlou žinylkovou látkou, obě z polyesteru. Kontrast tvoří bavlněná kroucená šňůra vínové barvy. Původně obnažené dřevěné plochy ( styčné plochy dvou částí taburetu a spodek), které nejsou vidět, jsem ručně pošila pikýrovacím plátnem.

    Výška taburetu je 43 cm a průměr činí 37 cm.

    Pokud si chcete přijít Pestříka nezávazně prohlédnout, budete vítáni. Pokud jej zakoupíte, pošlu Vám jej poštou jako cenný balík, nebo si jej můžete odebrat osobně.