Tajemno...(korál a amonit)

Cínovaný náhrdelník je vytvořen z mimořádně velkého, pravého, přírodního (natur), nebarveného, bílého korálu - měří 6*2 cm !!! Větvička korálu  má barvu slonové kosti a je  sametově matný.  

Druhou dominantou šperku je amonit. Jde o dvě poloviny téhož amonitu velikosti 2 cm. Amonit má krásnou zlatě hnědou barvu se zachovalou strukturou, kde vidíme jednotlivé komůrky dávno vyhynulého živočicha.

Celkově šperk měří 8 cm na výšku a 4,5 cm na šířku.

Zavěšen je na kvalitní kulaté černé kůži  délky 45 cm + prodlužovací řetízek. Šperk je leštěn, patinován a ošetřen antioxidantem. 

Korál: Je silným ochranným kamenem. Chrání před nehodami, násilím, dodává rozum, prozíravost, odvahu a moudrost. Posiluje smysl pro krásu a tvar i schopnost bránit se nepříznivým vlivům. Díky svému složení je ochráncem kostí, zubů, nehtů a vlasů. Zvyšuje energii a životní síly. Posiluje srdeční činnost a vše, co souvisí s krví. Mírní bolesti, léčí deprese.

Amonity  znali už starověcí učenci a i když nevěděli přesně, jak něco takového mohlo vzniknout, považovali spirálovitě stočené kameny za mocné, podivuhodné a posvátné. Připomínaly stočeného hada, labyrint, nebo ozdobu boha Amona a podle toho dostaly i svůj název.

 (Ammonoidea) obývali světová moře celkově 350 milionů let a zejména v druhohorách byli velmi rozšíření. Pravděpodobně vymřeli ve stejné době jako dinosauři, tedy na konci druhohor, ale podle některých výzkumů se zdá, že snad přežívali ještě v třetihorách.  

V pojetí mystika reprezentují čas, věčnost - tedy to co bylo, je a bude. Spirála představuje vývoj, cestu, po níž lze vstoupit do oblastí vyššího vědomí. proto se amonity spojují s vyššími čakrami a využívají při meditacích a obřadech. Fosilie byly spojovány i s dlouhověkostí, dnes se užívají k astrálnímu cestování časem, jako spojnice s minulostí, když chceme evokovat moudrosti dávných obyvatel této planety, nebo proniknout do minulých životů. Pokud jde o jejich vztah k budoucnosti - jaksi vyplývá z toho, že přetrvaly až dodnes. A zřejmě přetrvají i člověka jako takového.

Pravda je, že i racionálního člověka naplní takový kámen respektem. Je to přece jen živý tvor, který už tu jednou byl, v tom je nám podobný. A tak nás v té souvislosti napadne, zda i po nás zůstane něco tak krásného a obdivuhodného.