Milé moje,

sníh ještě přikrývá zemi, zvířata spí zimním spánkem. Ještě kde zde poletuje malá vločka. No v chladném vzduchu cítit teplý vánek. Vánoček, téměř nenápadný. Slunce hřeje stále tepleji a místy taje bílou peřinu. A tam, na tom malém kousku země, zaleskne se tráva, bělají se hlávky sněženek. Ten teplý vánek je vůně přicházejícího jara. I novou kolekci tak trochu pohladil.

Když nebe je modré češe si vlasy, tváře i ústa červené má jako růže. V bavlněné košilce a v sukních vyšívaných směje se v poli makovém. Tančí ve válenkách, s copy po bocích, tančí čardáš a zpívá si. Zpívá si piesenku o národě svém, o vznešenosti Slovanu, co k zemi hlavu vždy skloní a váží si člověka. O těch národech holubičích, co v lásce mají svou zem. To píseň slovanská zní v klásky plném poli, to zpívá dívka z Poľany.

Věneček je vyroben z textilních květů, lístků, trávy, aranžérských plodů, ozdobných bahniatok, drátku, floristické pásky a jiných drobností určených k aranžování.