Představuji vám poslední z řady náhrdelníků, navržených původně pro výstavu "Píchlá duše".

Tentokrát jde o experimentální náhrdelník. Úlomek starého vraku, viděný okénkem ponorky. Kus železa, ležící na mořském dně a pomalu měnící svoji formu. Nelze počítat s tím, že tento náhrdelník nezmění uvnitř podobu. Železo jsem sice zakalila v oleji, ale působením vzdušné vlhkosti bude zaručeně koroze časem (v horizontu několika let)  postupovat. Proto také chaluha uvnitř není ze stříbra, ale z bílého zlata. Bílé zlato většinou zachová lesk a zářivou barvu, takže kontrast bude o to zajímavější.  Opály, usazené ve stříbrných obrubách, koroze také nezasáhne. Pro vaši informaci - největší kousek jsem zakoupila od australského brusiče, který je na místní opály zaměřený. Dva menší pocházejí také z Austrálie, brousila jsem si je ale sama.

Náhrdelník je napevno zasklený filtrem z fotoaparátu (nezkreslujícím velikost detailů uvnitř). Počítejte tedy s tím, že se čas od času změnou teploty nebo vzdušné vlhkosti sklo zamlží.

Určeno těm, kdo rádi sledují proměny a nestálost nepovažují za hrozbu.

Vrak visí na řetězu, ručně vyrobeném z poměrně drobných oček (0.5 cm). Cca 5 oček je také z bílého zlata.

Technické parametry:

náhrdelník, Ag 925/1000, Au 585/1000, MET, 71.66 g

průměr "okénka" 4.4 cm

výška (tloušťka) okénka 1.4 cm

délka náhrdelníku 53 cm

puncováno zlatým, stříbrným a MET puncem.

AŠD 2010