Doblý den všem! Žíkejte mi...Lýdie! Jsem jedním slovem pšenádhelná meďulinka plo štěstí, sloužící záloveň i jako posel lásky (vidíte ten klásnej knoflíček ve tvalu sldíčka, co si nesu na bžíšku?). Posloužím skvěle tomu, co má ploblém vyjádžit city, páč to u vás lidí někdy není vůbec jednoduchý a v tu chvíli nastupuju na scénu já - kleknete na koleno, zadíváte se jí hluboko do očí (jsem stalá konzelva, pšedpokládám, že pokleká chlap pšed ženskou a ne obláceně, jako je plavda, že v dnešní žendelově chaotické době může na kolínko padnout i žena, ale mně se to nezamlouvá), plostě mě vlazíte té jediné splávné do luky a zbytek necháte na mě. A to uvidíte věci....Každopádně plej mám pšestat žečnit a žíct pál technických detailů (Maltina je někdy děsnej suchal). Takže jsem uháčkovaná z bavlny, naplněná spoustou lásky a tlochu dutým vláknem, obličej mám vyšitej hnědou pšízí a umím ležet, sedět s opolou a na pšání mi Maltina pšiháčkuje poutko. Velká jsem tak akolát, abych se vešla všude, kde je mě tšeba.

Tak pšedkýmpak budeme padat na kolínko?