Žíkej mi...Pan Čokinka!...háčkovaný zajíček

Doblý den všem! Žíkejte mi...Pan Čokinka! Jsem naplosto a totálně nepšekonatelně nádhelnej micák z lodu jalních nositelů Velikonoc, uháčkovanej z famozní ňuchací pšíze zvané žinylka (klásné čokoládové balvy, ploto to jméno, jen se na mě Maltina koukla, začala slintat, páč viděla čokoládovou fontánu, ožíšky v čokoládě a tak podobně a jen tou pšedstavou pšiblala dvě kila, ale to jen tak na oklaj, aby žeč nestála), jako splávnej velikonoční posel jsem vyfasoval mlskačku (neboli pomlázku v pšekladu plo neznalé), lučně upletenou z vlbových ploutků, oči a čumák jsou plastový bezpečnostní a uvnitš si nesu ooooooblovskou polci lásky a naděje a taky tlochen dutýho vlákna. Umím fantasticky zdobit, ležet, sedět, ale stát nebudu ani za vagon jalní mlkvičky. Nalostl jsem asi tak do cílka tšiceti jedna cenťáků, vsedě mám asi tak šestadvacet (měženo s ušiskama, ty mají tak devět centimetlů).

Chtěl by někdo Pana Čokinku?