V dobách, kdy ještě Zeus chodil po světě převlečený za žebráka, aby zjistil, jak jsou lidé bohům věrní, přišel s Hermem do jedné krásné krajiny. Hermes šel vyprosit nocleh. Zkoušel to snad všude, ale všude ho odmítli nebo před ním rovnou zamkli dveře.
Přišel k Diovi a všechno mu řekl. Zeus ho poslal ještě do jedné staré chaloupky, kterou Hermes vynechal. Žili v ní stařeček Filemon a stařenka Baucis. Ti hosty rádi přivítali a nabídli jim pohostinství.
Protože byli jediní, kteří k nim byli laskaví, zjevil se jim Zeus v pravé božské podobě a spolu se stařečkem, stařenkou a Hermem vystoupili na horu. Pak Zeus zaplavil celou krajinu, kromě stařečkovy a stařenčiny chaloupky. Ta se rázem proměnila v nádherný chrám. Tu Zeus promluvil k těmto dobrým lidem:
"Jako jediní jste nás v této krajině podarovali vším, co jste měli. Teď se vám za to chceme odvděčit. Přejte si, co chcete. No, jen se nebojte a povídejte."
"Byli bychom rádi, kdybychom mohli být ochránci tohoto chrámu a směli naposledy vydechnout společně."
Toto přání se jim vyplnilo.
Jednoho dne seděli na lavičce před chrámem a čekali na svou hodinku. Najednou se začali oba měnit ve stromy. Naposledy vydechli současně.
Tak se vyplnilo přání hodného stařečka Filemona a hodné stařenky Baucis.
I nyní jsou pořád spolu, jenom ne jako lidé, ale jako stromy (stařenka jako lípa a stařeček jako dub). Kdykoli pak zafouká vítr, dotýkají se větvemi. A jestli ty stromy nikdo nepokácel, stojí tam dodnes.

(podle Eduarda Petišky ze Starých bájí a pověstí)

Obraz malovaný na hedvábí 30x40 cm včetně pasparty.

Zasílám pečlivě balené v bublinkové obálce.

Obraz je možné opřít na poličku, nebo kolíčkem připevnit k provázku či prošít režný provázek na zavěšení (pasparta je krémově bílá z tvrdého kartonu).

 Obraz je focený s černým podkladem, se světlou zdí a poslední fotka je proti světlu.

Tento výrobek vznikl v rámci meziklubového klání MaŘeNa na téma "Splynutí". Soutěžím za klub Mařena má ráda foto, malbu a grafiku.