Přívěsek připomínající gondolu... To byla pro mne jasná volba, už kvůli krásnému tvaru loďky, jejíž název je možná maltézský, možná řecký a stavitelé údajně pocházeli z Tyrolska. Přívěsek je vytvořený ze surového měděného drátu časově náročnou technikou wire-wrapping /cca 12x4 cm/. Kostra je v horní části spájená tvrdým pájením, spájené je i lůžko krásného labradoritu, který mění barvu z tyrkysově zelené na zlatou a je jedinou výraznou ozdobou.  Na přívěsek navazuje dlouhý /50 cm/ vlastnoručně vytvořený řetízek na převlečení přes hlavu  /s možností na zakázku zkrátit a předělat na zapínání/  Celý šperk je napatinován potravinovým doplňkem-.solí kala namak- a doleštěn. Náhrdelník můžete vzít k jednobarevným  šatům, ideální je kombinace s přírodním lnem/ ale klidně i k pletenému svetru. 

Zhotoveno pro 17. kolo In-Spirare  na téma Benátky, za klub wire-wrapping. Článek v MAG-u  s výrobky všech zúčastněných šperkařek najdete zde 

něco málo o gondolách 

Gondoly jsou jedna z mála věcí, co by mne lákala na Benátkách, /snad s výjimkou ostrova Murano s jeho bohatou sklářskou historií -  mimochodem, víte, že aventurín bylo původně zlatavé benátské sklo s třpytkami, které známe např. jako Noc Kairu,  nebo Písek pouště a že stejnojmenný minerál převzal název od něj?/  Ideální stav by byl, kdyby mi gondoliér půjčil veslo a dovolil mi zkusit si loďku řídit. Jenže to by mi asi nedovolili... řemeslo gondoliéra se dědí z otce na syna a v mnoha rodinách se jím živily celé generace mužů. Historie gondol sahá údajně až do roku 697, ale poprvé se slovo „gondola“ objevuje v roce 1094, v předpisech usměrňujících lodní dopravu v laguně. Na mělkých benátských vodách bylo nutností, aby měla loďka malý ponor, kvůli proplouvání úzkými uličkami musela mít štíhlou siluetu a zároveň uvézt zboží i pasažéry. Ve 13 století ji pohánělo až 12 vesel. V 15 století došlo ke zmenšení plavidel a objevily se kabinky, tzv.  „felze“. Posléze se začaly vyrábět gondoly mající dnešní podobu. Majitelé si své gondoly začali všelijak zdobit a předháněli se v tom, kdo má loďku hezčí, až roku 1562 byl vydán zákon, který zakazoval jakoukoliv okázalost. Od té doby jsou gondoly pouze černé, strohé a mají povoleno mít jen tři ozdobné prvky: vlnitou záď, dva mořské koníky a na přídi charakteristickou ozdobu s několika hroty. Ozdoba je plně funkčním prvkem, vyvažuje totiž váhu gondoliéra... Gondoliéra rozhodně poznáte – vždy mají na sobě pruhované tričko a černé kalhoty a tradiční pokrývkou hlavy je slaměný klobouk. Samotné gondoly se vždy vyrábějí ručně a to z devíti druhů dřeva. Jedna stojí zhruba milión korun a výroba zabere čtyři měsíce. Jsou poměrně stabilní a jejich tvar je uzpůsoben pro plavbu i těmi nejužšími kanály. Loďka se ovládá jediným veslem, které zároveň slouží jako kormidlo i odstrkovadlo. Bez lodní dopravy se město ani dnes neobejde.  Benátky se rozkládají na 118 ostrůvcích a klasických ulic je zde poskrovnu. Ostatně, bez vody a kanálů místro uliček by Benátky nebyly Benátkami...

/volně zpracováno podle různých zdrojů i internetu/

/inspirativní fotky z internetu/ 

https://www.bookvenicegondola.com/tours/4/gondola-traditional-private-tour

https://unsplash.com/photos/bm_39vLqtfM