Vzpomínám na zimy, kdy jsme jako děti s prokřehlými prsty u nohou bruslili na zamrzlém rybníku, stavěli sněhuláky nebo bobovali. Já jsem se pak zahřívala v posteli s čajem v ruce a padalo do mě jedno sousto čerstvě upečeného perníku za druhým. To byly časy.

Je to hodně dlouho, co se u nás na vánoční svátky objevilo dost sněhu na to, aby se dali stavět sněhuláci. Proto se v mé hlavě zrodila myšlenka vyrobit si sněhuláka z ořechů. Z předchozích let zbyly ještě nějaké starší ořechy, které se k výrobě skvěle hodily. Při sbírání ořechů máme doma takové pravidlo, že sbíráme pouze část ořechů a část necháváme přírodě, aby přes zimu zvířátka nestrádala. Když některé ořechy nespotřebujeme a nadcházející rok ořešák neplodí, vracíme ještě část ořechů zpět do přírody a část jich používám na dekorace.

V roce 2023 jsem poprvé vyráběla dekorace z ořechů. Vyrobila jsem 5 zajímavých podzimních dekorací podle své fantazie: velký květináč, malý květináč, podložky pod malé okrasné dýně, věnec a dráčka z ořechů. Naučila jsem se, jak pracovat s tavnou pistolí tak, aby se lepidlo netáhlo do dálky. Můj fígl spočívá v tom, že jakmile nanesete bodík lepidla, musíte s tavnou pistolí lehce zakroužit nad tímto bodíkem a lepidlo po chvíli zůstane tam, kde zůstat má a netáhne se za tavnou pistolí.

V roce 2024 jsem se pustila do výroby sněhuláka. To podstatné pro výrobu jsem měla připravené – dobře vysušené vlašské ořechy podobné velikosti, tři polystyrenové koule a tavnou pistoli. Začala jsem největší koulí, kterou jsem umístila na miniaturní kulatou zapékací misku, která sloužila jako podstavec. Od její hrany jsem v kruzích postupně lepila jeden ořech vedle druhého. Ořechy pak vytvoří svůj podstavec a koule se nepřevrací. Když jsem uzavírala jednotlivé kruhy, vždy jsem hledala ořech, který co nejlépe zapadne do poslední mezery. Většinou mi prošly rukama desítky ořechů, než jsem vybrala ten správný. Jak řady ořechů přibývaly, začala jsem zkoušet přiléhavost druhé koule. Koule na sebe musí pasovat tak, aby ořechy vytvořily plynulé přechody a koule byly do sebe vizuálně zapuštěny. To chvíli trvá, než se takový přechod vyladí. V okamžiku, kdy vše do sebe zapadlo, přilepila jsem druhou kouli a pokračovala v lepení ořechů kolem dokola. Je to podobné jako soustředit se na bruslení. Jako malá jsem se snažila do ledu, který byl pokrytý tenounkou vrstvou čerstvě napadlého sněhu, sladit mé pohyby nohou tak, abych na ledě vytvořila obraz ladných plynulých „buřtíků“.

Pak přišla na řadu třetí koule – vylaďování hlavy a opětovné lepení ořechů kolem dokola. Přilepila jsem poslední ořech a mohla jsem pokračovat ve výrobě rukou a jeho zdobení.

Každou ruku tvoří pět kaštanů a tři lískové oříšky. Knoflíky jsou z květů bavlníku, který jsem zkoušela předchozí léta vypěstovat, ale ne se záměrem, že ho jednou použiju na knoflíky. Jen tak pro radost. Semínka se ale nechytla, takže jsem si větvičky s květy bavlníku koupila v květinářství jako dekoraci a až později zbylé květy použila pro knoflíky sněhuláka. Všechno se zužitkuje, když přijde správný čas. Uprostřed každého květu je přilepený malinký kaštan. Měla jsem akorát tři. Krásně do středu zapadly.

Zbývalo vykouzlit šálu a sněhulákův obličej. Moje představivost se přelévala z jednoho obličeje do druhého, ale dokud jsem to náznakem nevyzkoušela přímo na sněhulákovi, nezjistila bych, co bude nejlepší. Šálu jsem spletla z devíti proužků rafie jako copánek a poté jsem ji připevnila dvěma špendlíky se zlatými hlavičkami do polystyrenové koule. U obličeje nakonec vyhrála kombinace hřebíčku, badyánu a arašídů. Vybrala jsem ty nejpravidelnější badyány, co jsem v pytlíčku našla, aby měl jiskru v oku. Nosík musel být prostě dokonalý. Ne každý arašíd je pro nosík vhodný. A pak přišlo na řadu poskládat do sebe hřebíčky. Vzala jsem si dostatečně jemný drátek, ohnula ho v půlce a do něj zasadila první hřebíček, pak jsem drátek obtočila kolem hřebíčku a přidala další, ale hlavičkou otočený, a tak jsem střídala hřebíčky a obtáčela jsem je kolem dokola drátkem, až začal vznikat úsměv. Po nějaké chvíli motání jsem zkusila, jak bude sněhulákovi úsměv slušet a ladila dál, až se počet hřebíčků ustálil na 20 kouscích. Už stačilo vytvarovat správnou křivku do kouzelného úsměvu :-).

Tip: Pro tři arašídy musíte koupit celý pytlík, pokud arašídy nekupujete na váhu, ale zbytek můžete s chutí rozdělit mezi členy rodiny. Hřebíček a badyán můžete použít do svařáku nebo z nich třeba vykouzlit nějaký voňavý vánoční pokrm.

Co by to bylo za sněhuláka bez hrnce na hlavě, že? Měla jsem štěstí, že jsem si vzpomněla na poctivé malé plecháčky, ve kterých jsem kdysi na plotně rozehřívala máslo a polévala jsem s ním ovocné knedlíky. Sněhulák ale dostal zbrusu nový, bílý. Koště typu Nimbus 2000 nebylo k mání, ale taková kouzelná hůlka ze zahrádky před domem ano. Sněhuláček drží sušený okrasný česnek. Ve štědrém pytlíčku je zásoba ořechů na horší časy. Vypůjčila jsem si ho z dekorace, když jsem vyráběla adventní vánoční stromek, který stál před naším vchodem do domu v roce 2023.

Sněhuláček byl připraven k pózování na vánoční přání a já se za podpory manžela začala chystat na focení v lese. Všechno potřebné jsem si zabalila, a pak to přišlo. Chvíle nepozornosti a sněhulák se mi svezl z víka krabice, kam jsem ho před odjezdem položila. A bylo po focení. Naštěstí škody nebyly tak velké, jak se na první pohled zdálo, ale nějaké lepení si to opět vyžádalo. Dala jsem ho do pucu a čekala, až přijde další sníh. Ten přišel 23. listopadu 2024. Azurová obloha, sluníčko, paráda.

Sněhuláček se u nás v obýváku zabydlel natolik, že jsem mu začala říkat „Sněhuláček Náš“. A protože je moje fantazie bezbřehá, vytvořila jsem pro své nejbližší malý sváteční komplet, který zahrnoval nejen vánoční přáníčko, ale i mou první vánoční známku ve formě přítisku a balicí papír. Sněhuláček Náš, všude, kam se podíváš :-).

Během celého procesu tvoření Sněhuláčka Našeho přišla příhodná veršovánka, která se opět přelila do melodie. V roce 2024 jsem písničku nedokončila, protože melodie nebyla celá. Inspirace pro dokončení písničky přišla až v roce 2026, kdy jsem seděla v křesle, broukala si část melodie a znenadání přišla celá ve své kráse. Zaradovala jsem se a hlavou mi běželo, že proces tvorby je prostě báječný. Další den jsem si sedla k digitálnímu pianu a zkoušela jsem písničku s doprovodem. To se mi nedařilo, proto jsem vyndala můj osvědčený triangl, který písničku příjemně doladil, ale i tak jsem cítila, že písnička potřebuje kouzelný závěr, který otevře cestu ke stromečku. A náš zvoneček byl právě tím pravým ořechovým :-).

K poslechu Vás zve a kouzelné Vánoce přeje

Nahrávka na YouTube Sněhuláček Náš

Karolína PF

Parametry:

Otevírací vánoční přáníčko 10 × 20 cm, bílý matný papír s gramáží 300 g/m².

Uvnitř přáníčka na levé i pravé straně najdete básničku, která je současně i písničkou. Na pravé straně přáníčka je ponechán menší prostor pro Váš osobní text.

Součástí přáníčka je bílá matná obálka.

Sněhuláček Náš, fotografie a text vznikly v roce 2024 v Úněšově. Písnička byla dokončena v roce 2026 v Úněšově.

Prezentační fotografie vznikla v roce 2026 v Úněšově.

Za fotografiemi hledejte nejen ženu, ale i mého muže. Focení je společná zábava :-).