Vitráž kostel sv. Jana Křtitele v Manětíně

Obraz vytvořený tiffany technikou má rozměr 55 x 42 cm, je z opálového skla Spectrum Glass a Uroboros Glass, vsazen do U-profilu, černě patinován, s originálním závěsem z pocínovaného měděného drátu a  černým řetězem na zavěšení.

Trocha historie

Manětín je poprvé zmiňován již v roce 1169, kdy jej Vladislav II. s několika okolními vesnicemi věnoval johanitskému řádu. Už v roce 1182 je připomínán i zdejší kostel sv. Jana Křtitele.

Johanité zde zřídili komendu a spojili Manětín se sousedními osadami Kuhov a Vesce v jeden celek. Další výsady získal Manětín r. 1235 od krále Václava. Po husitských válkách přešel majetek na Švamberky, poté náležel Šlikům a Hrobčickým z Hrobčic. Jeroným starší Hrobčický vystavěl na místě bývalé komendy mezi léty 1560-1571 renesanční zámek. Od roku 1622 se stal Manětín majetkem rodu Lažanských z Bukové.

V roce 1712 podstatná část města, zámek a kostel nevyjímaje, vyhořela. Lažanští věnovali opětovné obnově města mimořádnou péči a následná přestavba vtiskla městu jednotnou barokní podobu, která se v podstatné části dochovala dodnes.

Kostel sv. Jana Křtitele byl po požáru v létech 1712-1715 od základů přestavěn tyrolským stavitelem Janem Jiřím Hessem. Z původní stavby bylo zřejmě ponecháno jen zdivo trojbokého presbytáře s jednoduchými opěrnými pilíři v rozích. Na hlavním oltáři je umístěn obraz Křest Páně, skvělá práce Petra Brandla. Další dva obrazy téhož autora jsou umístěny na bočních oltářích - Sv. Anna vyučuje dívku Marii a Sv. Antonín Paduánský.  Kostel je jednolodní, s užším a nižším původně gotickým presbytářem. V severním koutě mezi lodí a presbytářem stojí hranolová věž s cibulovou bání, z jihu proti ní panská oratoř, přístupná ze zámku dlouhou krytou chodbou.