Razítko je vyrobeno technikou linorytu, linoleum pak nalepeno na dřevě. Motiv je mojí autorskou kresbou přenesenou na razítko. Velikost motivu je 84 × 80 mm, velikost podkladového dřeva je přizpůsobena razítku, síla je 2 cm.

Gotika, doba rytířů, přinesla také úplně novou představu o tom, co je krásné. Docházelo ke zjemnění tváře a zachycení lyričnosti výrazu a duševních pocitů. Ideálem krásného muže přestal být silný vousatý chlap a stal se jím jemný chlapec s vyholenými tvářemi a nakadeřenými vlasy. Dámy si oblíbily zvláštní držení těla: břicho a boky vystrkovaly dopředu, krk tlačily dozadu a hlavu předkláněly, takže vypadaly jako chodící písmeno "S". 

Gotická architektura nalezla své uplatnění především ve stavbě katedrál a hradů, radnic, mostů, měšťanských domů, ale i v lidových hrázděných domech. Často bylo využíváno již existujícího stylu románských staveb, které bývaly jen dozdobeny gotickými prvky a detaily.
Gotická katedrála v porovnání s románskými stavbami rostla do výšky, díky důmyslné konstrukci opěrného systému křížové klenby, mohutných pilířů a sloupových podpěr došlo k odhmotnění vnitřního prostoru stavby. Také síla zdiva v porovnání s románským stylem byla daleko menší a katedrály působily odlehčeným dojmem. Důraz byl kladen na čistotu materiálu, naprostá většina staveb neměla žádnou omítku.
Nejtypičtějším znakem pro gotiku byl lomený oblouk vysokých oken, která často sahala až do desetimetrové výšky a byla po celém obvodu chrámu. Gotická architektura využívala nespočetného množství zdobných prvků - členitých výčnělků, prohlubní, zdobných věžiček, chrličů, rozet, trojlístků malých oken, konzol a baldachýnů. V době gotiky vznikla také řada našich oblíbených hradů: mezi první patří například Křivoklát, Buchlov nebo Bezděz, později pak byl postaven třeba Karlštejn, Kost nebo Točník (ze kterého dnes zůstala už jenom zřícenina).

Rozeta (z francouzského ,,la rosette" - růžička) nebo také růžice je v architektuře označení pro kruhové okno, často velkých rozměrů, umístěné většinou nad vstupním portálem stavby nebo ve štítech příčních chrámových lodí. V Evropě je typické pro gotické kostely i pro synagogy, kde bývá vyplněna vitrážemi. Architektonické ztvárnění rozety využívá mnohdy symboliku čísel a kruhu k vizuálnímu vyjádření všudypřítomnosti Boha, životního cyklu nebo věčného návratu.

Tento výrobek vznikl v rámci meziklubového klání MaŘeNa na téma  "Člověk a jeho životní styl v období románském a gotickém". Soutěžím za klub "MaŘeNA má ráda foto, malbu a grafiku".