Když jsem v roce 2025 přemýšlela, kam Ježíškovi poslat vánoční přání, měla jsem dvě myšlenky – buď mu ho dám za okno jako každý rok, nebo vyzkouším něco nového. Projít si v létě v podzimní bundě Ježíškovu cestu na Božím Daru mě inspirovalo k tomu, že rodinné vánoční přání putovalo 1. prosince 2025 do vánoční schránky na Božím Daru s tím, že jsme si doma společně přáli:

(…)

„Ať nám do života proudí

INSPIRACE,

ať si užijeme spoustu

LEGRACE.“

(…)

K mému překvapení byla Ježíškova pošta opravdu hodně rychlá, přestože má Ježíšek před Vánoci hodně práce. Obálka, ve které bylo naše vánoční přáníčko, přišla zpět orazítkovaná speciálním vánočním razítkem s datem 4. 12. 2025. To byl důkaz toho, že Ježíšek čte vánoční přání, ale nerozlepuje je, protože je to přece Ježíšek a ten dodržuje poštovní tajemství :-).

Na Štědrý večer přišla ta kouzelná chvilka – cinkání zvonečku a nakukování do obýváku, jestli už tam byl. A hádejte, kdo je u vánočního stromečku první? Přece náš pes Lucky. Hledá, jaký dárek by ukořistil a občas se mu povede ukořistit ne ten svůj, ale třeba ten můj. V rozbalování je mistr všech mistrů. Trhá papír s takovým nadšením, že musíme dávat pozor, aby ho nesežral. Ale ta radost po vybalení! Dvě hodiny dokáže ťapat s hračkou v tlamě a jako by říkal: „Ty Vánoce jsou prostě boží.“

Po rozbalení dárků jsme si společně přečetli naše vánoční přání a tím jsme si vytvořili novou vánoční tradici. Proč to všechno ale vyprávím? Ráno 25. prosince 2025 INSPIRACE dorazila a veršovaný příběh „Zrození, které spojuje“, který jsem později vložila do přáníčka, byl na Boží hod vánoční na světě. Příběhy píše sám život : -), tak to prostě je.

Věděla jsem, že veršovaný příběh bude muset odležet do dalšího roku, neboť ho budu chtít ztvárnit na další vánoční přáníčko. Příběh čekal na svou chvíli až do letních dnů, kdy jsem pokračovala ve svém tvoření. Potřebovala jsem nápad, jak příběh uchopit, a tak mé myšlenky pluly a pluly, až jsem vplula do období svého dětství.

Před 30 lety jsem pod vánočním stromečkem objevila cosi kouzelného – vyškrabávací obrázek, jehož motivem byli dva roztomilí pejsci v přírodě. Do dnešního dne mám obrázek v původním balení. Vyškrabala jsem ani ne třetinu, protože jsem se bála, že to zkazím. Podstata vyškrabávacího obrázku spočívá v tom, že speciálním hrotem vyrýváte předtištěný obrázek skládající se z různých typů čar a po jeho dokončení na Vás vystoupí rytina.

Tato technika si mě získala natolik, že jsem svoji veršovánku „Zrození, které spojuje“ krok za krokem převedla do vizuální podoby s pomocí počítačových aplikací. Je to změna oproti předchozím rokům, kdy jsem tvořila více rukama. Překvapila mě časová náročnost celého procesu. Bylo to hlavně tím, že jsem musela zkoumat a učit se zároveň. Když mám určitou představu, jak má moje dílko vypadat, vybírám takovou technologii tvorby, která mi pomůže s jeho realizací. Konečný výsledek někdy předčí i mé očekávání. Podařilo se mi zachytit celý příběh „Zrození, které spojuje“ v jediném obrazu. Ten se stal předobrazem mé další vize, a to miniaturního obrázku v podobě přítisku k poštovní známce. Je to moje druhá vlaštovka v přítiscích, protože prvenství nese přítisk z roku 2024 „Sněhuláček Náš“, který jsem darovala svým nejbližším. 

Tímto spojením se zrodila kolekce, o kterou se chci podělit i s Vámi.

Veselé Vánoce přeje

Karolína PF

Parametry:

Otevírací vánoční přáníčko 15 × 10 cm, bílý matný papír s gramáží 300 g/m².

Uvnitř přáníčka na levé i pravé straně najdete veršovaný příběh.

Součástí přáníčka je bílá matná obálka.

Zrození, které spojuje – text vznikl v roce 2025 a vlastní digitální tvorba v roce 2026 v Úněšově.

Poštovní známka s mým přítiskem – v roce 2026 existuje 27 kusů, což jsou 3 tiskové listy po 9 známkách. Jeden tiskový list si nechávám pro sebe jako vzpomínku na svoji tvorbu, druhý a třetí tiskový list rozděluji mezi své nejbližší a Vás, proto je k dispozici 7 kusů. A to je šťastné číslo :-).

Prezentační fotografie vznikla v roce 2026 v Úněšově. Za fotografií hledejte nejen ženu, ale i mého muže. Focení je společná zábava :-).