rybkaH

o tvých básních

pustil jsi mě do své stáje krásných divokých koní vlídných grošáků kteří se umí smát a skotačivě poskakují v jarní trávě temných vraníků s divokou jiskrou v oku co tvrdě křísnou kopytem nespoutaní a volní i...

pampelišky

jednou do roka na pár dnů sestoupí hvězdná obloha dolů na zem a rozprostře svá souhvězdí a mlhoviny v podobě pampelišek do trávy luk pak tiše počká dokud neodletí s jejich odkvetlým chmýřím zpátky na nebe snad je to...

o volnosti

touláš se ztrácíš se mezi stromy brodíš se ledovými potoky s duhou pod nohami dřevěné splávky a tiché tůňky v kořenech olší tě zase vítají horské bystřiny tak chladné že se tvé prsty choulí do klubíček jsou...

o bezmoci

hořká černá káva za víčky ještě konejšivé sny poslední vědomé nevědomé okamžiky dne A už vylétají! z česna včelínu mé hlavy po zuby vyzbrojené žihadly výčitek a bezmoci na stole netknutá snídaně a ve dveřích...

míjím

zelené prsty jív jako ruce malých školáčků se natahují k obloze vodopády vlasů zakletých princezen vrb povívají ve studeném větru procházím šachovnice trávy a polí se spadlými hvězdami sasanek a podbělů malých...

počátky a konce

někdy tak dlouho přešlapujeme na místě až je čím dál těžší vykročit z důlku pod nohama dopředu na podrážky snů se lepí jíl a hlína pod nimiž mizí i nepatrná odvaha vzít za zrezivělou kliku brány do srdce a...

předjaří

vyčesané vlasy trávy a usekané ruce stromů hoří v jarních zahradách oheň nelítostně stravuje loňské vzpomínky stébel i budoucí chladivý stín listoví dívám se mlčky do plamenů a moje smutné srdce má ohořelé okraje

nahoru dolů

jako dvě můry stále narážíme do světla ze slov a smíchu pokaždé znovu se ztrácíme i nacházíme mezi tóny mezi řádky mezi úsměvy Nad ránem tiše usínáme s křídly popálenými sny v závěji spadaných třešňových...
další strana
5/7
předešlá strana
Provozovatel jako správce osobních údajů zpracovává na tomto webu cookies potřebné pro fungování webových stránek a pro analytické účely. Více informací. Souhlasím