Lipové dřevo, mořeno, voskováno

v = 30cm, š = 18cm, hl = 14cm

Kdysi jsem vyřezal sošku čerta. Přívětivého, dobráckého čerta. Myslím, že se vcelku povedla a také se poměrně brzy prodala. A byl jsem přitom několikrát dotazován, zda také vyřežu anděla. Většině lidí totiž čert příliš neimponuje. Anděl je přece jen mnohem pozitivněji a kladněji přijímán. Většina mých kamarádů řezbářů už někdy anděla vyřezala a prý se vcelku dobře prodává. Znám i jednoho řezbáře, který nic jiného než anděly nevyřezává. Stylizované, poněkud zjednodušené anděly vyrábí jako na běžícím pásu v několika velikostech a pak s nimi objíždí různé řemeslné trhy, pouti a jiné akce, kde si může postavit stánek a za relativně levný peníz je prodávat.

Tenhle můj anděl, jak můžete vidět, není v podstatě vůbec stylizovaný, naopak je velmi pracně a detailně zhotovený a proto jej za symbolické peníze ani prodat nelze. Zjistil jsem, že díky obtížnosti, s jakou jsem tohle jinak jednoduché stvoření vyráběl, si rozhodně na nějakou dobu dám od andělů pokoj. To samozřejmě zvyšuje jak originalitu a jedinečnost, tak i celkovou hodnotu tohoto díla. Rozhodně nehodlám anděly vyrábět na běžícím pásu. To ostatně nečiním ani v případě jiných mých výrobků.

Jak by měl takový anděl vypadat, nikdo neví. Každý má poněkud jinou představu. Jsou i tací, kteří žádnou představu nemají. Buď na ně nevěří, nebo si nechtějí kazit iluze. Anděl, to musí být něco tak pozitivního a překrásného, že se to nejspíš ani popsat ani představit vůbec nedá.

Tento můj anděl možná nepůsobí tak pozitivně a překrásně. Když jsem jej vyráběl, tak se mě kamarádi ptali, co to bude. „Anděl,“ odpovídal jsem a kamarádi se divili: „Ale to je nějaký militantní anděl, ne?“ Teprve, když jsem jim řekl, že je to anděl strážný, připustili, že by to tak mohlo být. Ano, anděl strážný, to je něco mezi strážným a andělem. Páska s písmeny ZS, kterou má anděl na ruce naznačuje, že se jedná o Závodní stráž, jak si možná někteří dříve narození ještě pamatují. Strážný anděl totiž musí být velice rychlý, srovnatelný se závodníkem. Okamžiky, kdy se člověku něco nemilého, nebo přímo nebezpečného může přihodit, tu rychlost nepochybně vyžadují.

Myslím, že každý máme svého anděla strážného. Já tedy určitě. Ať už zamlada při práci v uhelných dolech, na strojích v nábytkářské dílně, nebo při jízdě autem, všude se vyskytly okamžiky, kdy mě blesklo hlavou: „Tak a teď je to v háji!“ a nemohl jsem s tím už nic dělat. A tu, jakoby zázrakem mě téměř jistá smrt nebo velmi ošklivý úraz o pár milimetrů, či pár milisekund minuly, což se zdálo být přímo neuvěřitelné. I kamarádi v dolech, kteří mě už pokládali za rozsekaného na hadry, kroutili nevěřícně hlavami, když mě viděli celého, jen s pár odřeninami. Můj anděl strážný se činil. A proto mám k němu velký respekt.

Ale strážný anděl nás neochraňuje jen v posledních okamžicích před nebezpečím. Někdy nám může vnuknout myšlenku: „Nechoď tudy, běž jinudy.“ Nebo nás zpomalí, takže auto, které nás mělo srazit na silnici, přejede jakoby nic a my na to místo dorazíme až o minutku později. A ještě jsme naštvaní, protože spěcháme a jako na potvoru se nám rozvázala tkanička na botě a my jsme se museli na tu chvilečku zastavit. O tom, jaké jsme měli štěstí, že zde zapracoval anděl strážný, přitom nemáme ani tušení.

To, jestli nás tento anděl ochraňuje jen před neštěstím, nebo nám také způsobuje nějaké šťastné okamžiky, je otázka. Štěstí jsou totiž dva druhy. Štěstí jako klika, že se nám nestalo nic nemilého a nepříjemného a štěstí jako ten slastný okamžik, kdy se nám naopak stalo něco milého a příjemného a my jsme na vrcholu blaha. Řekl bych ale, že anděl strážný má na starosti jen tu první část. Ochraňovat před nebezpečím. Na ty šťastné okamžiky radostné euforie bude jiný anděl. Krásný a líbezný. Takový, jakého vyřezávají moji kamarádi řezbáři.

Předmět, který má můj anděl u opasku není obušek (pendrek), ale tonfa, distanční tyč, která slouží k udržení jakéhokoliv nebezpečí v uctivé vzdálenosti. Ale také s ní samozřejmě můžete nějaké to obzvlášť drzé nebezpečí klepnout přes prsty.

Nelze ovšem vždycky spoléhat na anděla strážného. Ten má svoje předem dané úkoly. Především se musíte spoléhat sami na sebe. A pokud máte ve vašem okolí člověka, na kterého se můžete spolehnout, je to velká výhra. Ale pokud je zde i někdo, kdo se může spolehnout na vás, pak, věřte mi, jste i vy tak trochu anděl.