Malý modelář

Olej na lepence s plátnem

Rozměr: 40x50cm, s rámem: 46x56cm

     Název obrazu může někomu připadat matoucí. Když se řekne malý, myslí se tím většinou malé dítě, zatímco na obrázku přitom vidíme spíše jakéhosi staříka. Samozřejmě i stařík může být malý. Pamatuji si z dětství naši sousedku, už starou babičku, která nejenže byla malá (byla o hlavu menší, než naše babička), ale se i jmenovala Malá, takže byla malá dvojnásob.

     Tady jsem měl na mysli něco jiného. Právě z toho dětství si pamatuji různé aktivity pro děti, neboť organizovat je třeba už od útlého věku, aby potenciální budovatelé komunismu nezvlčili a neměli roupy. Pod hlavičkou Národní Fronty tak vznikaly různé kroužky, spolky a jiné činovní organizace nejen pro dospělé, ale zejména pro děti. Byli tu nejen malí modeláři, ale i malí radioamatéři, malí rybáři, malí požárníci (hasiči), malí kynologové, malí chovatelé králíků, holubů, či akvarijních rybiček, malí Mičurinci, malí filatelisté, malí sportovci či umělci všeho druhu a další. Někdy se používal termín „mladí“ protože zejména ti nejmenší caparti byli pyšní na to, že už nejsou malí, ale mladí. Ale člověk může být mladý, i když je mu padesát (zejména z pohledu někoho osmdesátiletého) a naopak někteří sedmnáctiletí mohou být až děsivě staří.

     Když se pak tito provozovatelé různých hobby přehoupnou přes práh dospělosti, většinou svoje záliby opustí a začnou se věnovat serióznějším věcem, jako je například vydělávání peněz. Ale někteří přece jen u svých koníčků vydrží. To pak chovatelé zakládají velkochovy, rybáři rybníky, umělci absolvují různé konzervatoře a DAMU a FAMU a sportovci začnou sportovat vrcholově a snaží se dostat do ligy. A všichni se přitom tváří hrozně vážně. Všichni, kromě modelářů. Ti nemají ambice vyhrát olympijské hry, ani vystupovat v La Scale, ba ani nedoufají, že by se je nějaký americký bafuňář snažil přetáhnout do svého klubu za miliardové odstupné. Až na nepatrné výjimky zůstávají amatéry po celý život. A také dětmi. Modeláři, na rozdíl od všech ostatních, neztratili dětskou hravost a zůstávají tak malými i ve vysokém věku. Máte-li doma modeláře, víte, o čem mluvím. Proto má obraz název „Malý modelář.“

     Modeláře dělíme na různé kategorie. Jsou modeláři letečtí, lodní, železniční atd. a ti se dále mohou členit na stavitele funkčních modelů (létajících, jezdících, plovoucích…), na modeláře věrných historických replik, na sestavovatele kitů (plastikových stavebnic), nebo na umělecké tvůrce bizarně vytuněných prototypů atd. atd. Anebo, jak vidíme na našem obraze, na stavitele modelů do skleněných láhví.

     Já sám jsem byl v útlém věku malým modelářem jednu chvíli také. A také jsem byl malým přírodovědcem, malým výtvarníkem, malým cykloturistou a malým řeckořímským zápasníkem. A také malým poštovním doručovatelem (tenkrát ještě směly být děti zaměstnávány). Ale to se nepočítá. To jsem dělal profesionálně. Dostával jsem za jednu sobotní roznášku novin 8,50 Kčs.

     V dnešní době jsou zájmové činnosti trochu jinak koncipovány. Rodiče vidí smysl zejména v tom, co potomkovi zajistí slávu. Nebo bohatství. Ale nejlépe oboje. Protože jejich ratolest, to je rodilý Paganini. Nebo Mozart. Nebo Karel Poborský. Nebo Jaromír Jágr. Nebo Tiger Woods. Nebo Lady Gaga. Nebo Lucie Bílá. Nebo… Nebo…

     Naopak děti pokládají za smysluplnou činnost hraní her na počítači a v mobilu, nebo sledování sitcomů v televizi. No a modelář? Tak to už je dneska, bohužel, úplně mimo mísu.

      PS: Nedávno se mi jeden známý chlubil, že byl v dětství také i malým gynekologem. To se mi nikdy nepodařilo, i když jsem o tom neustále snil. Amatérským gynekologem jsem se stal teprve, až když jsem byl úplně velký. Ale v takové chvíli se pak stejně a myslím, že to nebyl jenom můj případ, ale i mnohých dalších, najednou člověk (řečeno slovy básníka) stává menším a ještě menším, až je nejmenší na celém světě. I když to zmenšování probíhá poněkud nestejnoměrně. Některé orgány se přitom mohou dokonce i zvětšovat. Například oči.