John Silver

Olejomalba, rozměr: 28x40cm

Obraz je bez rámu, na MDF desce tl. 18mm s lehce zakulacenými předními hranami a je namalován i na boční hrany. Postava na obraze se jmenuje John Silver. Přesněji řečeno Dlouhý John Silver. Ještě přesněji řečeno Long John Silver, neboť tak se v originále jmenuje postava onoho Stevensonova románu. A pokud chceme román překládat do češtiny, buď ponechme vlastní jména v původním znění, anebo je překládejme celá. Tedy: Dlouhý Jan Stříbro. Co z toho je skutečné jméno a co přezdívka, či umělecký pseudonym není jisté, ale je známo, že měl ještě přezdívku Rožeň.

Původní název knihy Treasure Island se překládá buď jako Ostrov pokladů, nebo Poklad na ostrově. Kniha byla vydaná v r. 1883 a nesčetněkrát přeložena z angličtiny do nejrůznějších jazyků, mnohokrát zfilmovaná, dokonce byla kdysi na toto téma vypsána soutěž animovaných filmů a Československá televize ty nejlepší (asi 10 kreslených filmů) dávala někdy v osmdesátých letech každý týden přes celé prázdniny. Zajímavý počinek. Ovšem pozor. Název „Ostrov pokladů“ může mít i film s úplně jiným příběhem.

Možná se vám John Silver na obrázku zdá málo děsivý a krvežíznivý. Vůdce pirátů si většina z nás představuje jako drsného, nebezpečně vypadajícího chlapa, ale pamatujme, že John Silver si svým zjevem a chováním naprosto získal zemana Trelawneye i doktora Liveseye, takže ho nejenom najali jako lodního kuchaře, ale dokonce mu svěřili i výběr posádky pro jejich loď. I Jim Hawkens, hlavní hrdina příběhu, si jej oblíbil. Takže Silver musel vypadat opravdu důvěryhodně. To, že posádku sestavil z kamarádů pirátů, je už jiná věc.

No, mimochodem, realizovat cestu za pokladem tím, že bez jakýchkoliv zkušeností zakoupíme na jednu jedinou cestu námořní plachetnici a pak ještě dodatečně sháníme posádku, která to s ní bude umět, je dosti podivné. To je, jako bychom na týdenní zájezd do Itálie kupovali autobus a pak ještě sháněli šoféra. Musíme si uvědomit, že tenkrát (děj se odehrává zhruba kolem roku 1750) nebyla taková loď rozhodně žádná láce. Každá byla individuálně stavěný originál, všechno ruční práce, každý díl zhotovený speciálně na míru a stavba takového plavidla trvala několik let. Ve výsledku ovšem měla taková loď vždycky nějaké mouchy, takže i zkušení námořníci se s ní museli napřed seznámit a naučit se ji ovládat. Najmout naprosto neznámé lidi a pak doufat, že s ní doplují přes oceán, je diletantství. A kapitána najali jako úplně posledního! Pěkná hloupost. Běžnou praxí tehdejší doby bylo najmout loď komplet i s posádkou. Nemluvě už vůbec o tom, že hledání pokladů byl vždycky nejistý podnik, takže investice takové obrovské částky byla hodně riskantní.

John Silver je na obraze znázorněn na pobřeží Ostrova pokladů s bambitkou za pasem, tedy v době, kdy už se projevil jako pirát. To, že na lodi v pozadí nevlaje Jolly Roger, černá pirátská vlajka s lebkou a zkříženými hnáty, ještě neznamená, že loď není v rukou pirátů. Takovou vlajku totiž používali pouze piráti ve filmech, skuteční piráti nikdy. Signalizovat dopředu, že jste piráti, je nesmysl.

To, že příběh nakonec skončil happy endem, bylo hodně velké štěstí našich hrdinů. Nejenže nepřišli zaslouženě o život, ale dokonce se šťastně vrátili zpět i s lodí. Že nakonec získali i ten poklad, tak to už bylo úplně sci-fi.