The Lojza

Olej na lepence

Rozměr: 40x50cm

Obraz by se také mohl jmenovat sprejer. Protože ten je tady důležitý. Dívka v popředí v podstatě důležitá není. Tedy aspoň ne pro nás. I když pro sprejera asi taky ne. Jinak by na stěnu psal její jméno a ne svoje. Asi do ní není zamilovaný. I když je možné, že se dívka jmenuje Aloisie, tedy hovorově Lojza. Anebo je možné, že sprejer má přítele Lojzu, kterého miluje. To je dneska moderní. Chcete-li být in, nemůžete se držet zastaralých modelů vztahů, jako že obyčejný muž a obyčejná žena spolu jako obyčejně… To všechno je hrozně obyčejné. A vy přece chcete být zajímaví, neobyčejní. Nebo ne?

Ještě je tady možnost, že se jedná o tzv. crew, tedy partu sprejerů, která se skládá z Luboše, Oldy, Jirky, Zdeňka a Aleše, případně jiné sestavy jmen, jejichž počáteční písmena dají dohromady ono Lojza. Protože pokud by se jednalo o jednotlivce, dá si takovou přezdívku, která bude znít co nejexotičtěji a nejoriginálněji. I když v té záplavě těch nejexotičtějších tagů může právě ono Lojza, nebo Franta, či Péťa působit docela originálně.

Už to, že zde mladík vytváří graffiti, znamená, že cítí potřebu se nějak zviditelnit, předvést a stát se nějak populárním. Sprejování je jedna z těch poměrně jednodušších možností. Stát se známým zpěvákem, populární filmovou star, či světově proslulým hokejistou nebo tenistou, by možná bylo lepší, ale také většinou mnohem obtížnější. Pubertální mladík, trpící navíc různými komplexy, je přesvědčen, že pro něho je to meta nedosažitelná. A o takových úspěších, jako je být špičkovým vědcem, lékařem, kombajnérem, nebo chovatelem drůbeže ani nemluvím. To je totiž už přímo proti zásadám sprejera. Vždyť proti těmto usedlým materialistům právě bojuje! A musí také nad nimi zvítězit.

Na umělecké hodnotě graffiti ani tak nezáleží. Důležité je, jaké obtíže přitom musí sprejer překonávat a také jakou škodu přitom způsobí. Čím větší, tím lépe. A samozřejmě je důležité, aby o tom vědělo co nejvíc lidí. Proto je dobré svoje dílo náležitě zdokumentovat a pověsit na net. Nebo toto piece (dílo) umístit na dopravní prostředek, nejlépe vagon metra, aby jej viděli cestující na každé zastávce. Stačí sice jenom panel (menší ucelené piece), ale lepší je wholecar (pokrytí celého vagonu včetně oken, aby z toho měli něco i cestující uvnitř) a vůbec nejvíc cool je wholetrain (pomalování celého vlaku včetně lokomotivy). Ale to už není záležitost jednoho writera (sprejera samotáře) ale celé crew.

Účelem graffiti je vyburcovat ty staré zkostnatělé páprdy, kteří si hrají na slušné a starají se jen o živobytí a další hmotné statky. Vyburcovat = naštvat. A to učiníte nejlépe tím, když jim ty jejich hmotné statečky, na kterých tak úzkostlivě lpí, pěkně posprejujete, poškrábete, nebo popíšete fixkou. Čím jsou naštvanější, tím lépe. A to, že jsou za sprejování trestní postihy, jenom zvyšuje atraktivitu této činnosti. To je, ty brďo, adrenalin. Sprejovat na plochy k tomu určené a vyhrazené, to nikoho nebaví.

Občas se sice stane, že majitelé některých objektů sami požádají nějaké sprejery, aby jim za barvy a případně nějaký mírný bakšiš cosi posprejovali a oni to zmáknou, ale k tomu se pravověrný writer nikdy nepropůjčí. Spíše naopak. Začne přes to třeba i zdařilé piece čmárat různé klikyháky a zcela nečitelné tagy, až původní dílo úplně zanikne.

Onehdy bylo nějaké dílo populárního sprejera Banksyho vydraženo za nekřesťanské peníze, myslím, že to bylo přes 100.000,- liber. To mě nejde do hlavy. Komu byly ty peníze vyplaceny, když se pořád neví, kdo Banksy vlastně je? Majiteli té zdi? A co ten kupec s tím obrazem pak dělal? Jedná se o street art, malbu na zdi, to si neodnesete jen tak pod paží domů. Pokud to piece zůstalo na místě, díky té nekřesťanské ceně se vyloženě nabízí ostatním sprejerům jako unikátní podklad pro jejich nová díla, byť ne zdaleka tak kvalitní. Přesprejovat Banksyho a ještě takhle drahého, to vám totiž nepochybně zajistí mezi ostatními sprejery nehynoucí slávu.